V neděli na zamrzlé Sečské přehradě nacvičovali záchranu osob vodní záchranáři Českého červeného kříže. A varovali všechny, kteří se tam chystají vydat s bruslemi. „Tloušťka ledu se konkrétně pod Autokempem Pláž pohybuje stále jen kolem pěti centimetrů, což určitě není bezpečná tloušťka vzhledem k nerovnoměrnosti zamrzání vodní plochy. O to více nás pak zaráželo chování spousty lidí, kteří i s dětmi neohroženě vstupovali na led a pohybovali se daleko od břehu,“ řekl předseda pobočného spolku vodních záchranářů Lukáš Jambor.
Pro bezpečný pohyb jedince po ledu je potřebná naměřená síla ledu alespoň 10 centimetrů a pro skupinu je to dvojnásobek, což přehradní nádrž v těchto dnech zdaleka nesplňuje.
Byla ale léta, kdy se na „kluziště“ s plochou 220 hektarů a sedmikilometrovou délkou od hráze k ústí vydávaly davy lidí. „Bylo to o Silvestru někdy v roce 1995. Slavili jsme s přáteli na Hájence na Ústupkách a o půlnoci se vydali přes přehradu až k židovskému hřbitovu. Byl to zážitek, vzpomínáme dodnes. Led byl opravdu silný, ale někteří blázni tam projížděli autem, to bych se bála,“ vzpomíná Dagmar z Heřmanoměstecka.
Hasičský záchranný sbor (HZS) Pardubického kraje nemá v seznamu výjezdů v poslední době záchranu osoby z probořeného ledu. Ovšem případ z března 2021, kdy se pod třemi děti probořil led v Žamberku, je stále varujícím mementem. Pod ledem se ocitli tři chlapci ve věku 8, 10 a 11 let. Do vody spadly i dvě dívky, ale ty se dostaly na břeh a přivolaly pomoc. Jeden z chlapců posléze zemřel.
Webkamera v autokempu Seč - Pláž - ZDE
Sečská přehrada ještě potřebuje k pořádnému zamrznutí čas, na rozdíl od malých rybníků. V těchto dnech se vydávají lidé na rybník do Heřmanova Městce v blízkosti ulice Na Průhoně. V neděli tam zavítal i Michal Horkel s rodinou. „Tloušťka ledu je 14,5 centimetru, což je dobré. Je tam boční přítok, který do rybníka nezasahuje, a led je tudíž celistvý a pevný. Na Seč bych se rozhodně nevydal. Je to přehrada a jako potápěč vím, že tam jsou velké proudy,“ řekl Deníku Horkel.
Kdo se obává přírodních zamrzlých vod, může využít venkovní kluziště. To je v Chrudimi v prostoru Sportovních areálů a v letošním roce zažívá premiéru. „Vstupné je 50 korun pro dospělé a děti do 12 let. My máme desetiletého syna, takže u něj je to o desetikorunu méně. Led je dobrý, dokonce jsme si tam nechali nabrousit brusle. Ovšem plocha se mi zdá docela malá, ale to se nedá nic dělat,“ pokrčila rameny Chrudimačka Lucie Novotná.
Venkovní kluziště se skutečně s bývalým otevřeným zimním stadionem nedá srovnávat. Byl předán do užívání v roce 1975 a provozovala ho tehdy Tělovýchovná jednota Chrudim. Na ledové ploše bylo neustále plno. Krytý stadion se otevřel 20. října roku 2001 za přítomnosti předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václava Klause a předsedy českého hokejového svazu Karla Guta. Zájem o rekreační bruslení poté mírně opadl a objekt ve větší míře sloužil hokejistům.
A co dělat, pokud se v naší přítomnosti někdo na zamrzlém rybníku či přehradě proboří? Podle mluvčí HZS Pardubického kraje Venduly Horákové je na prvním místě uvědomit složky Integrovaného Záchranného systému prostřednictvím tísňových telefonních linek 112 nebo 150 a 155. „K okraji propadlého ledu se pak přibližujte s ohledem na svoji vlastní bezpečnost velice opatrně, s využitím co největší plochy - plazením, s použitím žebříků, desek, klád nebo plavidel - a pokud možno upoutáni na laně s jakýmikoliv i improvizovanými plovacími pomůckami,“ uvedla Vendula Horáková.
Po vytažení tonoucího z vody je třeba u něj zajistit základní životní funkce, případně zahájit resuscitaci a vyčkat příjezdu Zdravotnické záchranné služby. „Pokud je tonoucí při vědomí, ihned jej zbavte mokrého oděvu a zabalte do suchého. Udržujte tepelný komfort,“ dodala Horáková.
Meteorologická situace na Chrudimsku není pro vyznavače bruslení ve volné přírodě příznivá. Od středy do pátku má teplota vystoupat až ke čtyřem stupňům Celsia a ani v noci nebude panovat třeskutý mráz. Dá se tedy čekat, že ledu přibývat nebude. Situace se zlepší už o víkendu, ale teploty nebudou až tak nízké. Rekord zaznamenala meteorologická stanice ve Svratouchu přesně před 37 lety. Bylo 11. ledna roku 1987, kdy tam naměřili -24 stupňů Celsia.
Rady hasičů:
Všeobecně platí tyto zásady při pohybu po zamrzlé vodní ploše:
- Rozhodně nedoporučujeme volně se pohybovat po ledu o tloušťce menší než 12 cm a v místech, kde není možnost pomoci v případě nouze!
- Při pohybu po zamrzlé vodní ploše dbát co největší opatrnosti – možnost prasknutí ledové krusty je vysoká zejména u ploch s přírodním přítokem a odtokem, kde jsou vyšší teploty v místech průtoku.
- Po ledové ploše se nepohybujte ve skupinách, může dojít k lokálnímu přetížení ledu vedoucímu k náhlému prasknutí.
- Při pohybu po zamrzlé vodě se mezi jednotlivými osobami doporučuje udržovat vzdálenost přibližně 5 metrů a být navzájem spojeni pomocí lana, obdobně jako při zimní vysokohorské turistice.
- Zatížení je vhodné rozložit na co největší plochu, proto při pohybu po ledové ploše využívejte pomůcky zvyšující zatěžovanou plochu (lyže, sněžnice apod.).
- Doporučujeme dále osobní záchranné pomůcky využívané v severských státech – tzv. Ice Picks (rýpadlo). Jedná se o krátké kovové hroty s rukojetí (jakoby z běžecké hůlky) přivázané k zápěstí pro případ potřeby. Taková pomůcka nám umožní, ve většině případů, samostatně se vyšplhat z propadlého ledu zpět.
- Při chůzi či jízdě po zamrzlé hladině se hodí také pomůcky připevněné na laně, které se po ocitnutí ve vodě udrží na hladině a kterých je možno se na základě jejich vztlaku přidržet (prázdné větší PET lahve, balón, nafukovací pomůcky nebo i záchrannou vestu atd.).
- Při plánované cestě na zamrzlou vodní plochu využijte oblečení z umělých vláken (funkční prádlo, polyester, polyamid apod.) – při propadnutí do vody nedochází k tak zásadnímu nasáknutí oděvu jako v případě přírodních materiálů (bavlna, vlna, peří). Oblékněte se teple, ale střídmě.
