Stovka zaměstnanců pardubické montovny Foxconn, kteří přišli do styku s Polákem, jenž zemřel na tuberkulózu, se nyní podrobuje zevrubným zdravotním testům. Podstupují rentgen plic a prohlídky na kožním.

Hygienici na vyšetření poslali všechny zaměstnance, kteří s nemocným mužem pracovali v jedné směně. Ohroženi jsou i spolubydlící z ubytovny Na Hůrkách a jeho rodina v Polsku.

Polák si tuberkulózu nejspíš přivezl v říjnu s sebou z Polska. „Na konci roku sám navštívil kvůli problémům lékaře a ti ho okamžitě hospitalizovali,“ uvedla epidemioložka pardubické krajské hygienické stanice Inna Valentová.

Z Pardubic byl převezen do specializované léčebny v Žamberku, kde před dvěma týdny zemřel.

Jak je možné, že se na tuberkulózu u dělníka nepřišlo dřív, když právě Foxconn po loňském výskytu 13 případů tuberkulózy v řadách vietnamských a mongolských dělníků zpřísnil vstupní zdravotnické testy?

„Nemuselo se na to přijít, při vstupních prohlídkách žadatelů o zaměstnání se totiž nedělá rentgen plic. Musel by tu žádat o azyl, u těchto lidí je rentgen plic povinný,“ řekla Valentová.

Tato praxe se má ale změnit. Poslanci navrhli vytvořit síť ministerstvem akreditovaných zdravotnických zařízení. Ta by vydávala všem u nás žijícím cizincům potvrzení, že netrpí TBC, žloutenkou, AIDS, syfilidou, černým kašlem a dalšími nebezpečnými infekčními nemocemi. Potvrzení by pak bylo podmínkou pro vydání zelených karet znamenajících pracovní povolení. Nyní je rentgen plic u zahraničních dělníků protizákonný.

Podivná strategie Foxconnu: Radši nekomunikovat?

Ze samotného Foxconnu, na který se TBC lepí jako na žádný jiný podnik v Česku, se Deník stanoviska nedočkal. Strategií „nekomunikace“ je management podniku známý.

Po několika přehazováních jako horkého bramboru mezi pražským vedením a pardubickou montovnou jsme skončili u personalistky Jitky Kratochvílové, která slíbila dodat informace „nejlépe hned“. Nedočkali jsme se jich ale ani do uzávěrky.

Panika kolem tuberkulózy je ale přehnaná. V celých východních Čechách vloni hygienici zaznamenali zhruba 100 případů nákazy a jen několik z nich v tzv. otevřené, tedy nebezpečné formě. První dva nemocní s otevřenou tuberkulózou byli právě dělníci z Foxconnu.

Největší koncentraci nákazy mají samotné Pardubice a Hradec Králové, hygienici tu zaznamenali přes dvě třetiny případů. Na podzim se jeden případ objevil i v královéhradecké strojírně ZVU Potez. Firmu dokonce osočil anonym, že nákazu před zaměstnanci tajila. Což ale podle hygieniků nebyla pravda, firma naopak spolupracovala.

Česko celkově patří mezi země s podprůměrným výskytem TBC, a to i v evropském srovnání.

„Ne. nebojím se, jsem očkovaný,“ zněla nejčastější odpověď dělníků před branou pardubického Foxconnu.

"Riziko přenosu tuberkulozy je malé. Člověk by s nakaženou osobou musel pobývat nejméně 4 až 5 hodin v nevětrané místnosti. Při běžném styku je možnost přenosu minimální,“ uvedla epidemioložka pardubické hygieny Jana Daňková.

(kim)

Strašákem pro Pardubice jsou nemoci zahraničních dělníků!

Z jedenácti tisíc cizinců v Pardubickém kraji je jich už patnáct set bez práce. Zůstanou bez zdravotního dohledu?

Smrt polského dělníka, který byl v minulosti zaměstnán v počítačové firmě Foxconn a jenž nedávno zemřel na tuberkulózu, opět rozdmýchala antipatie vůči zahraničním dělníkům.


Někteří lidé se bojí

„Lhal bych, kdybych řekl, že se nebojím. Pochybnosti jsem měl už v době, kdy se před několika měsíci v naší firmě tyhle různé nemoci objevily. Když navíc nyní na tuto nemoc někdo zemřel, bojím se ještě víc. Kdyby bylo na mně, všechny tyto cizince z východních zemí bych okamžitě poslal domů. Divím se vedení firmy a hlavně vedení města, že s tím něco nedělá. Vždyť to může být strašák pro potenciální turisty či normální české zaměstnance,“ řekl našemu Deníku jeden ze zaměstnanců firmy Foxconn, který však nechtěl být jmenován.

A nebojí se jen lidé, kteří pracují ve Foxconnu. Obavy mají i obyvatelé, kteří s touto komunitou přicházejí do kontaktu v místech, kde bydlí. „Zásadně nesouhlasím s tím, že ani město ani kraj neřeší situaci a přítomnost Mongolů. Myslím si, že nemají důkladnou zdravotní kontrolu, a tudíž může dojít k tomu, že na nějakou „jejich“ nemoc zemřou, tak jak se to stalo v Žamberku. Navíc nemáme žádnou jistotu, že lidé, kteří pak denně chodí do práce i do města, nejsou nakaženi nějakou další jinou nemocí,“ řekl rozzlobeně našemu Deníku starosta obce Spojil Jan Křivka. První muž Spojila ví, o čem mluví. Tato obec totiž stojí v těsné blízkosti největší pardubické ubytovny pro cizince, která je na Hůrkách.

Možnost stupňování antipatie vůči cizincům v důsledku úmrtí zahraničního dělníka na tuberkulózu připouští i jednatel sdružení Most pro lidská práva Milan Daniel.

„Myslím si, že tento Polák si určitě tuberkulózu nepřivezl z Polska. Řekl bych, že se jí nakazil až tady. Tedy od nějakého jiného cizince z bývalého východního bloku. Připouštím, že tato situace může vést k rozdmýchání nevraživosti vůči těmto zahraničním pracovníkům. Podle mě by měly být při přijetí do zaměstnání a vůbec pro cestu k nám do republiky přísné zdravotní prověrky,“ myslí si Milan Daniel. Podle něj je v současné době jen v Pardubickém kraji na jedenáct tisíc cizinců. Zhruba 1500 z nich je však v současnosti již bez práce. „Je potřeba, aby byli pod neustálou zdravotní kontrolou,“ dodal Milan Daniel.

(saf)