Sedmašedesátiletý bývalý starosta stál v čele města v posledních osmi letech a ještě předtím vykonával od roku 1990 do roku 2010 funkci místostarosty. V nejvyšších patrech chrudimské komunální politiky se tak pohyboval dlouhých 28 let. Zeptali jsme se ho, s jakými pocity z funkce odchází.

Odchod do opozice je po tak dlouhé době obrovská změna. Jak ji prožíváte?
Není to ale náhlá změna, protože jsem se na ni připravoval vlastně už od 14. října, kdy s námi stávající koalice ukončila veškerá jednání.

Jste nyní řadový zastupitel. Nepřenecháte za těchto okolností svůj mandát někomu jinému?
Představa, že se přestanu zajímat o město a také o to, aby se dotáhly rozběhnuté věci, by byla mylná. Určitě se nebudu bránit roli spoluhráče, pokud vůbec budu jako opoziční zastupitel do nějaké spoluhry přizván.

Kdybyste byste měl uvést nějaký počin, za kterým se po těch osmadvaceti letech rád ohlédnete, na který jste pyšný, co by to bylo?
Těžko vybírat, co upřednostnit… Jednou z velmi složitých věcí, která si vyžádala řadu jednání na úrovni kraje i na úrovni ŘSD ČR, bylo zbudování příjezdové komunikace do města po Dašické ulici. Museli jsme vybojovat, aby kraj vůbec chtěl tu komunikaci stavět. Městem budovaná souběžná cyklostezka zahrnuje i železniční přejezd, takže jsme museli jednat také se Správou železniční dopravní cesty. Za pěknou a vydařenou věc rovněž považuji zbudování tribuny na stadionu v Novoměstské ulici. Jako úspěch z mého politického „pravěku“ zase zmíním zřízení Centra sociálních služeb a pomoci, které je dnes špičkovým zařízením v oboru.

Čím se teď budete živit? Nebo odcházíte do penze?
Jsem středoškolský učitel s aprobací geografie a biologie. Takže jedu do Pardubic na gymnázium oznámit panu řediteli, že jsem po 28 letech zpátky.