„Je náš, tím jsem si jistá. Na videu máme zachyceno jeho přistání na hnízdě. Už jak pozdravil klapáním zobákem, jak si protáhl křídla, nás v tom jen utvrzuje,“ řekla místní chalupářka Majka Tesařová, která společně s Liborem Paulusem a dalšími nadšenci ronovské čapí hnízdo monitoruje.
Lidé v Česku si čápy pojmenovávají většinou podle toho, kde hnízdí. Po celé republice je známý Bukáček z Mladých Buků na Trutnovsku, který po tragickém úmrtí družky pečoval o čápata sám, v nedalekých Bohuslavicích už se před pár dny usadil na hnízdě Bohdan s Bohdankou.
play_fill
Tesařová a Paulus ale nechtějí ronovské rodince dávat jméno. „Může se stát, že přiletí jiný pár nebo se stane nějaká nehoda. Je to příroda a my nechceme z čápů dělat plyšáky,“ poznamenala Tesařová.
Přílet čápice se očekává každým dnem, vloni poprvé na hnízdo usedla 8. dubna. Hnízdo ale bylo na hranici životnosti, protože komín byl v havarijním stavu a hrozilo jeho zborcení a shození hnízda na zem. „Vrchní část dříku včetně hlavice komína zatěžkané neúměrně velkým čapím hnízdem je poškozená tak, že hrozí její zřícení,“ zaznělo ve stavebním posudku. Zdivo bylo rozpraskané, vyboulené, osa komína se vyhnula ze své osy.
Oprava včetně instalace umělého čapího hnízda přesáhla sto tisíc korun. K nashromáždění peněz pomohla veřejná sbírka, ale i finanční podpora města Ronov. „Díky dárcům jsme mohli poslat peníze i do záchranných stanic Pasíčka a Dobrovolnému ekologickému spolku na ochranu ptactva, které sídlí v Plzni. Právě odtud je Karel Makoň, který zhotovil umělou hnízdní podložku,“ doplnila Tesařová.
Podložka musí být prodyšná, lidé dříve na komíny posazovali kola od trakaře. Nesmí se v ní držet voda, protože se už v minulosti mnohde stalo, že se malá čápata v důlku při dešti utopila. Tu ronovskou tvoří klacíky, seno, obrácené drny a dřevní štěpka.
V hnízdě se nezdržuje
Čáp na hnízdo přiletěl, ale příliš se v něm nezdržuje. To vzbuzuje v lidech pochybnosti, zda v Ronově zůstane. „Vzorově se přivítal s hnízdem, ale je klidně možné, že přespal někde na stromě a ještě se vrátí. Zatím ho na hnízdě nic nedrží,“ zareagoval na dotazy lidí Libor Paulus z iniciativy Čapí hnízdo Ronov.
Vyvrátil zároveň spekulace o tom, že tyče hromosvodů na komíně mohou čápy poranit. „Jímače jsou nutné a jsou na všech komínech, kde hnízdí čápi. Oni je vidí a vyhnou se jim, mají velmi dobrý zrak. Čápi hnízdí i na stromech a taky se nenapíchnou,“ vysvětlil Paulus.
play_fill
Lidé odnepaměti rádi pozorují čápy, vnímají je jako symbol jara i plodnosti, vždyť narození dítěte je často označováno slovy „přinesl ho čáp“. Mapování těchto přísně chráněných ptáků provádí Česká společnost ornitologická (ČSO), která je českým partnerem mezinárodního sdružení na ochranu ptáků BirdLife International.
„Průběh hnízdění čápů sledujeme již od roku 2014. Je velmi oblíbené, lidem přináší radost a jejich pozorování není náročné,“ uvedla Gabriela Dobruská, která v ČSO koordinuje program Čapí hnízda. Do programu se podle jejích slov může zapojit úplně každý – od rodin s dětmi přes školní kolektivy až po seniory.
I když někteří čápi již přilétli, a to pravděpodobně ze zimovišť ve střední nebo jižní Evropě, většina se začne objevovat v následujících slunečných dnech. Právě ty budou klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů.
„Sledujte hnízda ve svém okolí a svá pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když tam čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte ‚čáp nepozorován‘. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na něm ještě nebyl,“ doplnila Dobruská s tím, že čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají.
Na webové stránce se nachází mapa, ze které lze zjistit, na která hnízda se vrátil život. Na Chrudimsku už čápi hnízdí u hradu Košumberk, v Havlovicích, Nasavrkách, Rostejně, Ronově, Vortové nebo Lhotě u Chroustovic.
Na Pardubicku se mohou z obsazených hnízd radovat lidé z Přelouče, Lázní Bohdaneč, Sezemic, Chotče nebo Dolních Ředic. První čáp se objevil i v pardubické Husově ulici, kde tito ptáci hnízdí na komíně bývalé pekárny Panis minimálně od roku 1974.
Na Svitavsku lidé zpozorovali čápy v Litomyšli, kde se nacházejí dokonce tři obsazená hnízda. Další jsou ve Vendolí, Sádku, Opatovci, Opatově, Moravské Třebové, Jevíčku a také v Cerekvici nad Loučnou.
Podle mapy je očividně čapím rájem Orlickoústecko. Čápi už přilétli do Českých Heřmanic, Zálší, Radhoště, Vysokého Mýta, Brandýsa nad Orlicí, Hylvátů, Horních Libchav, Dolní Dobrouče, Letohradu, Lichkova, Dolních Boříkovic, Králík, Červené Vody, Štítů, Březné, Lukové a Žichlínku.
Čápi se vracejí do Česka v období od konce února do poloviny dubna. První přilétá většinou samec, samice až jako druhá.
Čápi mohou snést až šest vajec. Obvykle je snáší po dvou dnech. První vajíčko často neohřívají, aby se mláďata vylíhla najednou.
Čápata se začínají líhnout zhruba po 30 dnech, za dva měsíce už se vydávají na první let.
Čáp klape zobákem, což znamená, že někoho vítá. Jestliže ale u toho syčí a mává křídly, brání se.
Jestliže čáp stojí na jedné noze, neznamená to, že má tu druhou poraněnou. Prostě jen v této pozici odpočívá.
