"Stane se, že čápi přijdou o vejce nebo o mladé, je na ně zima. Bohužel podruhé už nezahnízdí, a tak se srocují. Jsou mezi nimi i mladí, kteří si ještě hnízdo sami nepostaví. Všichni se snaží tuto dobu přestát, aby měli sílu přivést potomstvo na svět v příštím roce," říká ornitolog František Bárta.

Čápi do Česka vždy v minulosti přilétali 1. dubna, letos už se první objevili kolem 20. března. A o jaru se v tomto období mluvit rozhodně nedalo.

Mudrosloví Františka Ladislava Čelakovského "Mnoho čápů, málo žab" není na místě. Skládka a posečená louka totiž dávají ptákům dostatek potravy. Tu netvoří jen obojživelníci, jídelníček zpestří hraboši, velké kobylky, ale i užovky. "Kdesi u Trutnova dokonce čáp přinesl mladým zmiji," doplňuje Bárta. Zbytky lidských jídel poskytuje i samotná skládka, a tak není důvod k přestěhování. I když si hejno občas zalétne k obci Všeradov, poté se opět vrátí.

Prší. Čápi málem přišli o hnízdo.
FOTO: Prší. Čápi málem přišli o hnízdo

Čápi se shlukují z pragmatického důvodu, samotář se stává snadnou kořistí predátorů. Hejno se proto snaží přežít ve skupině, která mu dává pocit bezpečí. O předčasném odletu do teplých krajin se hovořit nedá, ptáci se řídí podle toho, jak je vysoko slunce. Jejich čas nastane až v srpnu. To, že by se některý jedinec rozhodl zůstat v Česku, se stát může, ale šlo by o velkou raritu. "Vím o jednom čápovi, který byl v lednu spatřen u pardubického letiště," dodává ornitolog.

Příroda reaguje na klimatické změny různými způsoby. Například letos přišlo na svět málo mláďat sýkor koňader a naopak skvěle se daří další generaci modřinek. S líhnutím mají problémy i mnozí chovatelé drůbeže, vinou chladného jara se to u mnohých projevilo nevalným sedícím pudem kachen nebo krůt.