Jenže naverbovaní muži chyběli doma v hospodářství, při žních nebo v továrnách. Proto bylo potřeba jednak zachovat při životě obyvatelstvo, ale také dostatečně zásobovat vojáky na frontě. Vše muselo být činěno tak, aby: „Beze vší závislosti na dovozu potravin, ježto dle shodného přesvědčení vojevůdců všech nepřátelských vojsk zvítězí ten, kdo nejdéle vytrvá," píše v knize Královské věnné město Chrudim v prvním roce světové války 1914 – 15 Vilém Novák.

Šetření s potravinami bylo prováděno za pomocí dočasných zákonů, leč nutno podotknout, že podmínky se rok od roku zpřísňovaly.

Nejširší ze zákonných ustanovení bylo císařské nařízení z 1. srpna 1914 č. 194, podle nej byly vydány zásady zásobování obyvatelstva předměty nezbytné potřeby pro dobu mimořádných poměrů válečných.

Jednotné ceny

Zakázáno bylo zatajování zásob a vyhánění cen do výše. O 30% se omezilo pěstování řepy cukrovky s podmínkou, že takto uvolněné plochy bude použito k pěstování jiných plodin. Zakázáno bylo krmit moukou či obilím hospodářská zvířata. Omezila se též spotřeba brambor k výrobě lihu a v roce 1915 byla dokonce omezena výroba piva v červnu až srpnu.

Mezi potravinami se stal tím nejcennější chléb, respektive jeho dostatek. Cena za bochník o předepsané jednotné váze 1 kg a 40 dkg byla stanovena nejvýše na 62 haléřů. Dvoudílná žemle o váze 35 gramů stála 4 haléře, a to jak u pekařů, tak hostinských.

Jídelní lístky

Od 11. dubna 1915 směl být ve všech obcích království Českého chléb a mouka dodávám ke spotřebě jen na výkazní lístek. Týdenní lístek měl 42 útržků a jeden útržek byl buď na 25 gramů mouky, 35 gramů chleba anebo jednu housku.

V nádražních restauracích, jídelních vozech či parnících směl být vydán chléb k osobní potřebě cestujících na průkaz jízdního lístku.

Potravinami se šetřilo všude a výzvy k uskromnění se dorazily také do škol. V kronice chrudimské chlapecké měšťanky nalézáme z roku 1915 upozornění pro všechny žáky, kde stojí: „Jest vaší svatou povinností, abyste s ničím jedlým neplýtvali a šetrně zacházeli s potravinami, jakožto i dřívím a uhlím. Tím projevíte nejen svou lásku k vlasti, nýbrž pomůžete také svým rodičům v těžké době. Nezahazujte ani kousku chleba, ani není-li čerstvý!

Nekrájejte svévolně více chleba, než můžete snísti. Pamatujte na vojíny v poli, kteří by byli šťastni, kdyby měli chléb, jehož si snad nevážíte. Šetřte také bramborů! Musí se vařiti ve slupce a teprve potom loupati. Okrajujete-li je napřed a teprve potom vaříte, plýtváte jimi. Děti, buďte šetrny, po tom posloužíte své vlasti i svým rodičům," stojí ve školním nařízení.