Chrast by nyní chtěla se Stockholmem navázat užší spolupráci. Starosta města Vojtěch Krňanský poslal do Švédska dopis.

„Navázání partnerského vztahu s vaším městem cítíme jako historicky danou a přirozenou výzvu. Stockholm i Chrast disponují historickým, kulturním i přírodním bohatstvím. Zkušenosti, které jsme dodnes načerpali, je možné si vzájemně předávat a tím budovat ryze partnerský vztah pro budoucí generace,“ napsal Krňanský v dopise první ženě stockholmské radnice, kterou je Anna König Jerlmyr.

V návrat válečné kořisti nedoufá

„Na radnici uvažujeme, že se vydáme na návštěvu Stockholmu. Kdyby se to nepodařilo formální cestou, není problém odcestovat na vlastní náklady. Myšlenka navázání partnerství je silná, myslím, že by obě města z toho měla prospěch,“ řekl starosta.

Není tak naivní, aby doufal v navrácení válečné kořisti Švédů zpátky do Podlažic. To je záležitost nevratná a navždy uzavřená. Ale Codex gigas nazývaný osmým divem světa může obě města propojit společnými zájmy, třeba poznáváním kulturních tradic, památek nebo přírodních zajímavostí. „Máme krásný zámek s parkem, církevní stavby. Myslím, že Chrast může být pro potenciální švédské návštěvníky velmi zajímavá,“ poznamenal Krňanský.

Originál Ďáblovy bible měli Češi možnost vidět v roce 2008 na výstavě v pražském Klementinu, zájem návštěvníků z celé republiky i zahraničí byl obrovský. K této události se váže novodobá pověst, podle které se právě v této době do Chrasti vrátil ďábel. Vzal na sebe podobu vichřice, která zpustošila stromy v přírodní památce Velká Lipka.

Výstavní replika

Výstavní repliku Codexu gigas může veřejnosti nabídnout i Městské muzeum v Chrasti a nechat tak nahlédnout do příběhu tajemného mnicha, který, aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal a mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně. Návštěvníci muzea mohou vidět onu dvoustranu s obrázkem v místnosti, která se tématicky věnuje Ďáblově bibli. „Nedá se hovořit o kopii knihy, k tomu má replika daleko,“ uvedl starosta.

Dosud nejzdařilejší kopii vytvořil knihař Jiří Fogl ze Žamberka. „Na repliku slavné knihy o váze 78 kilogramů, tedy o tři kila těžší než originál, jsme v roce 2007 pracovali v naší dílně víc než 500 hodin. Jen šití vazby ze dvou polovic přírodní kravské kůže trvalo pět dnů,“ nechal se slyšet autor repliky Jiří Fogl.

Cesta k tomu, aby byl v Chrasti jednou vidět i originál, by nejspíš byla dost složitá. „Bylo by to z hlediska finančního i bezpečnostního velmi náročné. Dovedu si ale představit, že ke Codexu gigas se bude vázat tematická výstava v podlažickém klášteře, tedy v kostele svaté Markéty. To by byla velká turistická atrakce,“ dodal Krňanský. Už o této záležitosti jednal s královéhradeckým biskupstvím, které je vlastníkem této jedinečné stavby. Ta vyniká mystičností místa, kterou plně využil i režisér Jiří Strach v televizním seriálu Ďáblova lest.

Codex gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v klášteře v Podlažicíchu Chrudimi.

Je svázána v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahovala 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg a odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu bylo spotřebováno 160 kůží oslů či mezků.

Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti je tento světový unikát připomenut alespoň maketou.