„Jsme v tomto směru velmi chudé město. Zatímco ostatní obce prodávají parcely a mají zisk, my jenom čekáme, až se stát s církví vypořádá. Už to trvá dlouho,“ říká tajemník chrastecké radnice Jiří Sochor. Mezi soukromými a městskými pozemky jsou úzké pásy, jež byly státem církvi zabrány na zemědělskou půdu. Protože se už dlouhá létao vypořádání majetku jedná, není možné půdu prodávat.

„Netrváme na tom, aby pozemky přešly do majetku města. Ať si církev případně získanou půdu prodá nebo zbytek vykoupí. Ale ani ona nemůže nic dělat do doby, než bude zákon vydán,“ pokračuje Sochor. Za chrasteckou školou se rozkládá pole, které je územním plánem města určené k zástavbě rodinnými domy. Kdy přijdou stavebníci na pozemek, ví jen zákonodárci. „Právě zde máme evidovány stovky vlastníků drobných kousků půdy. Ti původní majitelé jsou už dávno mrtví, dědicové se budou jen velmi těžko dohledávat. Jsem přesvědčen, že u některých to ani nebude možné,“ dodává tajemník.

I přes tyto značné obtíže panují mezi městem a církví velice dobré vztahy. V současné době se například obě strany dohodly na převodu místního hřbitova do majetku města. Zatímco se farnost postará o dobrý stav kostelíka svatého Martina, město se stane správcem pozemků.