Protože město Chrast nemá vlastní sběrný dvůr, vyřazené ledničky, pračky, pneumatiky, vysavače i potrhané sedací soupravy čekají na svůj konečný osud v závětří vyhrazených svozových míst poblíž kontejnerových nádob.

Jak upozorňuje Kateřina Vohradníková z chrasteckého městského úřadu, praxe by podle vyhlášky měla být jiná. „Objemný a nebezpečný odpad mají lidé povinnost předávat na městem určená místa ve stanovenou dobu. Odložení tohoto odpadu jiným způsobem, než přímo do svozového vozidla, je porušením vyhlášky,“ připomíná pracovnice radnice.

Někteří lidé ale na vyhlášku kašlou. „Odpady se nám v ulicích začínají kupit někdy až dva týdny před vyhlášeným svozem. Jsem přesvědčená, že jediným efektivním řešením bude opravdu až zřízení sběrného dvora,“ komentuje současnou neudržitelnou situaci starostka města Martina Lacmanová. Za zřízení sběrného dvora se přimlouvá například také obyvatel Chrasti Miloš Volf. „Určitě jsem pro sběrný dvůr. A měl by vzniknout co nejrychleji, protože ta současná situace je katastrofální. Svozy nejsou dobrým řešením,“ domnívá se muž, kterého tu lidé znají i jako starostu místního sboru dobrovolných hasičů.

Chrast patří na Chrudimsku mezi poslední sídla se srovnatelným počtem obyvatel, jež dosud nemají sběrný dvůr. Tamější radnice o jeho vznik usiluje. Pro jeho umístění vybrala už před lety lokalitu mezi Reinitzovou ulicí a ulicí K Novému nádraží v severní části města. Lidé z blízkých domů se ale báli nepořádku, hluku a zvýšené dopravní zátěže, takže mnozí z nich se k záměru postavili odmítavě. A to i prostřednictvím petice adresované tehdy vedení města. Zastupitelé však v listopadu roku 2016 záměr potvrdili. Nyní již existuje i stavební povolení na zmíněnou stavbu.

Náklady na vybudování sběrného dvora město předběžně odhadlo na šest milionů korun. O skutečné sumě však bude jasno až po ukončení zamýšleného výběrového řízení na dodavatele stavby.

Pohled na Chrudimku oběma směry z Pobřežní ulice.
Řeka zarůstá trávou a křovisky