"Bohužel ho předchozí majitel dost mlátil, hlavně přes hlavu, a přišel o oko. On ho sice má, ale vtlačené dovnitř a nefunkční. Údajně ho někdo píchl vidlemi do oka, když nechtěl uhnout při kydání hnoje. To se hodně projevilo i na jeho psychice, takže asi půl roku si nenechal nasadit ohlávku a oční kapky také odmítal," říká majitelka Koňské oázy v Rabštejnské Lhotě Soňa Navrátilová při pohledu na 26letého bílého koně, který se za dva roky změnil k nepoznání.

Soňa Navrátilová, která se na vesnici stará o nechtěné koně, je ráda za každý příspěvek. Krmení vyjde na desetitisíce korun.

Transparentní účet: 239181296/0600

Zde můžete koníkům zanechat i vzkaz.

Po příjezdu do oázy z něj trčela žebra a stálo hodně času a úsilí, aby se přiblížil k normální váze.

Netrvalo dlouho a k Princi přibyly dvě kobylky, Linda a Nina. Lindě je šestnáct let. "Má zlaté srdíčko. Při parkuru prodělala zlomeninu přední nohy a naštěstí jí její majitelé dali šanci žít.

Nyní má Linda nožku sice zahojenou, ale silně kulhá, což jí na kráse vůbec neubírá. Sice už nikdy nebude vhodná k ježdění, ale za to miluje mazlení," usmívá se majitelka.

Azyl pro týrané a staré koně sídlí v bývalém kravíně v Rabštejnské Lhotě.
Oáza pro koně existuje rok, sehnat peníze je však velmi obtížné

Dala ji do kupy

Nejstarší obyvatelkou Koňské oázy je Nina, které je 30 roků. Vzhledem ke svému věku a stavu zubů má speciální stravu. Normální seno by neužvýkala, a tak dostává máčené granulované. "To je pro komerční stáj, kde má kůň peníze vydělávat a ne prodělávat, problém, neboť takové krmení je mnohonásobně dražší.

Z Ninušky doslova trčely kosti, když přijela, a pořád pospávala, ale po pár týdnech se začala dávat do kupy. Dnes je to krásná kobylka a energie má na rozdávání," chválí svou svěřenkyni Navrátilová, která žila téměř třicet let v Praze. Také tam měla svého koně, který byl ustájený v různých komerčních stájích provozujících placené jízdy na koních.

Koňská oáza
Soňa Navrátilová: Chci, aby v naší Koňské oáze zvířata láskyplně dožila

"Tam jsem poprvé zaregistrovala, že pokud už kůň nemohl vykonávat svoji službu, byl nemilosrdně poslán pryč, většinou do Polska na jatka. V té době si nikdo staré či chromé koně ve stáji nedržel, i když jim po dlouhá léta věrně sloužili.

Tenkrát se ve mně zrodila myšlenka, že bych právě těmto nepotřebným koním moc ráda pomohla a dopřála jim důstojný důchod, když je jejich majitelé bez skrupulí dávají do transportů. Myšlenka zrála dlouhých třicet let a nakonec se zhmotnila," vzpomíná na začátky Soňa.

Náklady rostou

Provoz stáje se snaží táhnout svépomocí, ale je si vědoma, že bez podporovatelů by to nešlo. Úplně základní měsíční náklady na provoz byly 16 tisíc korun, teď už to bude víc.

Nedávno totiž do stáje zavítal koňský zubař a zjistil, že Princ už také potřebuje granulované seno. Není dosud na tom tak špatně jako Nina, ale je třeba ho dokrmovat. A tak Koňské oáze přibyly další náklady.

"Finančně je to někdy dosti krušné, ale díky našim přátelům se domov daří udržovat."

Soňa Navrátilová

"Naštěstí právě díky dárcům se podařilo dát dohromady větší částku a já jsem s kamarádkou zajela pro velkou zásobu přímo k výrobci.

Kobylka Nina do oázy vyhublá na kost, teď je plná energie.Kobylka Nina do oázy vyhublá na kost, teď je plná energie.Zdroj: Archiv Soni Navrátilové

Tam je veliká sleva na pytel - namísto 380 korun jsem platila 250," počítá velkou úsporu Soňa, která je redaktorkou na volné noze.

Většinou pracuje jako copywriter, spravuje firemní sítě a publikuje články. Aby koně uživila, je ráda za každý přivýdělek. Na osobní otázku týkající se návštěv kulturních zařízení, setkání s přáteli nebo partnerského vztahu odpovídá jednoznačně: "Můj soukromý život, to jsou právě koně a moje dvě staré fenečky."

Poníci brzy zavítají do Chrudimské nemocnice znovu společně s dalšími zvířaty.
Přišel k vám na návštěvu kůň. I to je možné slyšet v Chrudimské nemocnici

Každý člověk ale potřebuje odpočinek, a tak je Soňa ráda, že do stájí aspoň jednou týdně zavítají mladé pomocnice. Velmi si toho cení, hlavně teď v zimě, kdy je práce kolem koní náročnější než v jiných ročních obdobích.

Díky tomu si může najít chvilku na malování. Jak říká, má ráda naivní obrázky, ale občas sklouzne i ke kubismu či impresionismu. Koníky z oázy ještě nemalovala, ale má to v plánu.

"Jsem šťastná, že koníci dostali šanci žít a moje největší uspokojení je, když je vidím spokojené. Zaslouží si to. Dali lidem vše, co měli.

Finančně je to někdy dosti krušné, ale díky našim přátelům se domov daří udržovat. Mám i plán, jak dále udržet oázu svépomocí. Zřejmě by mi mohly pomoci i mé obrázky," dodává.