Chrastecký starosta Vojtěch Krňanský je přesvědčen, že by se recyklační systém mohl využít nejen v samotné Chrasti, ale i v obcích celého Mikroregionu Chrudimsko. Technologie totiž umí zpracovat zhruba sedm tun odpadu denně. „Výhodou je použití na prakticky všechny druhy odpadu od komunálního přes plasty až po gumy,“ uvedl Krňanský.
Není to spalovna
Technologie odpad nespaluje, ale v hermeticky uzavřeném reaktoru dochází za řízeného působení katalyzátoru a tepla k rozkladu odpadu. Výsledným produktem jsou uhlík a kapalná směs uhlovodiků podobná ropě, která se znovu využije v petrochemickém průmyslu.
Tým českých inovátorů osm let v tichosti chystal technickou revoluci ve zpracování odpadu. Má na něj český patent a jeho představitelé tvrdí, že naši planetu lze před hromadami smetí zachránit bez dalšího poškozování přírody. Vývoj technologie stále pokračuje, aby zvládla recyklovat i odpad z nových materiálů. Na vzniku jednotky se podílela desítka špičkových českých expertů a mezinárodní vědecké kapacity.
„V tuto chvíli ověřujeme správnost myšlenky pomocí studie proveditelnosti, hledáme vhodnou lokalitu a především chystáme exkurzi do Německa, kde právě probíhá instalace této technologie. Lidově řečeno to chci vidět v reálném použití,“ poznamenal chrastecký starosta.
Technologie budoucnosti, která může změnit svět, překvapivě nezabírá tolik prostoru, není větší, než běžná kotelna u bytových domů. „Extrémní prostory skutečně nepotřebuje. Dokázal bych si představit, že by stála v průmyslové zóně u nádraží v Chrasti, kde je skvělá dopravní obslužnost včetně železniční vlečky. Myslím, že právě vagony jsou pro přepravu odpadu nejvhodnější,“ sdělil Krňanský.
Technologie na bázi rozkladu odpadků by vyšla město Chrast na zhruba sto milionů korun. Ovšem má návratnost, protože výsledný produkt – tedy aromatické uhlovodíky – jsou dobře prodejné.
Každé město zvlášť
Nikde v Česku údajně dosud podobná jednotka nestojí, ale souběžně s Chrastí o jejím pořízení uvažuje i město Chrudim. „Zajímavostí je, že zařízení je hermeticky uzavřeno, tedy samo o sobě neprodukuje žádné spaliny, vyjma vnějšího ohřevu reaktoru – například zemním plynem. Překvapilo mě, jak je vlastně malé, může stát v rohu běžné průmyslové haly. Pokud stále dokola mění odpady na znova použitelné produkty, jde vlastně o recyklační perpetuum mobile,“ řekl chrudimský místostarosta Aleš Nunvář.
Že by se města Chrudim, Chrast a obce mikroregionu spojily a zakoupily jednu velkokapacitní technologii, je nepravděpodobné. V nakládání s odpady už totiž v minulosti mezi nimi nepanovala shoda.
