Například císař Leopold I. do Chrudimi zavítal, aby mohl zhlédnout proslulý obraz sv. Salvátora, Josef II. zamýšlel v okolí města vybudovat pevnost a císař František Josef I. se chtěl na vlastní oči přesvědčit o rozsahu válečných škod po prusko-rakouské vojně v roce 1866.

Přímo na pozvání představitelů města přijel prvorepublikový prezident Tomáš Garrigue Masaryk, neboť se vedení Chrudimi nelíbila představa, že by již neměla po státní reformě být župním městem.

Panovnické dary

„Vzácní návštěvníci byli většinou městu prospěšní. Císař Leopold I. věnoval Chrudimi 100 dukátů na výzdobu obrazu sv. Salvátora, císař František Josef I. chrudimské občany odškodnil za válečné rekvizice a zdejšímu gymnáziu stanovil pravidelný státní příspěvek na činnost. Od prezidenta Masaryka získalo město příslib kompenzace za ztráty, jež mu měl přinést nový zákon č. 126/1290," píše v knize Panovníci a prezidenti v Chrudimi Pavel Kobetič.

První historicky doloženou panovnickou návštěvou města a zároveň i první písemnou zmínkou o Chrudimi je příjezd knížete Břetislava I., který na chrudimském hradě čekal na vojsko, aby s ním táhl na Uhry. Panovník však náhle onemocněl a 10. ledna 1055 zde umírá.

Také otec vlasti, Karel IV, navštívil Chrudim, a to 5. března 1353, leč na město pamatoval i v několika listinách, které vydal. Tou první z roku 1348 ponechal městu majetek zabavený lupičům.

Tyto dva panovníky dodnes připomínají sochy na Žikově náměstí v Chrudimi, které zde byly umístěny v letech 1881 a 1890.

Prezidenti na cestách

Pokud opustíme nejstarší historii a podíváme se na moderní dějiny, tak do Chrudimi zavítalo již celkem pět prezidentů. Tomáš Garrigue Masaryk přijel na žádost zastupitelů 15. června 1920. K jeho delegaci se připojily významné osobnosti politického života tehdejší doby a například také spisovatel Alois Jirásek.

Prezident se od hotelu Bída vydal pěšky k radnici, kde se uskutečnila hlavní setkání s místními občany, následovala prohlídka Průmyslového muzea, oběd a hlava státu odjela z Chrudimi ve čtvrt na šest.

Od 19. do 25. srpna roku 1936 se Chrudim stala řídícím centrem vojenského cvičení v Polabské nížině, jež se konalo pod přímým dohledem prezidenta Edvarda Beneše. „Do Chrudimi, kde bylo ubytováno asi 50 generálů a plukovníků, přijel prezident Beneš poprvé 21. srpna v osm hodin ráno. Na hlavním náměstí vykonal prohlídku čestné roty, krátce promluvil k sedmi tisícům občanů a za necelou hodinu odjížděl do 'manévrovacího' území," popisuje návštěvu manévrů historik Pavel Kobetič.

Prezident ČSSR Ludvík Svoboda se v Chrudimi krátce zastavil v dopoledních hodinách 21. června 1970 na cestě do Ležáků, kde se ten den konala mírová manifestace. Hlava státu poté z Ležáků zamířila do JZD Nový Život v Luži.

Havel i Klaus

V rámci své jednodenní návštěvy chrudimského, pardubického a hradeckého okresu zavítal do Chrudimi i prezident Václav Havel, a to 28. srpna 1996. Podle Pavla Kobetiče tak chtěl vynahradit místním odvolanou návštěvu ze 30. ledna. Po prohlídce zdejšího 43. výsadkového praporu a přijetí na radnici se Havel vydal pěšky Širokou ulicí k budově chrudimského muzea, kde strávil necelou půlhodinu na výstavě světového exlibris 1994 - 1996.

Prezident Václav Klaus se vydal na Chrudimsko 8. září 2009. Ráno dorazil do Skutče, kde jej přivítal starosta Pavel Novotný a davy lidí. Prezident ze Skutče neodjel s prázdnou, ale od místní firmy Botas obdržel speciálně pro něj vytvořený pár bot nazvaný „Václavky". Odtud vedly prezidentovy kroky do Proseče, Nových Hradů a Luže, kde si prezidentský pár prohlédl Hamzovu léčebnu. Návštěvu zakončil v Obci roku, tedy v Jenišovicích.

LUKÁŠ VANÍČEK