Podle vedení města je dobré počítat se změnami klimatu s předstihem, například už při projektování různých urbanistických úprav a změn. Podle části opozice se ale naopak jedná o zcela zbytečný dokument, který na 66 stranách sepisuje to, na co by obyvatelé i městské organizace přišli podle vývoje situace v průběhu času tak nějak sami.

Například podle chrudimských Svobodných nehrozí žádné nebezpečí z prodlení, neboť větší klimatická změna se nezavrší ani v pěti, ale ani v deseti nebo třeba ve dvaceti letech.

„Myslím, že mnohastránkové placené studie tohoto typu na nic nepotřebujeme. Například na to, abychom využívali domovních fasád o vhodné barevnosti nebo abychom si nezaasfaltovali a nezabetonovali městské plochy, by vždy mělo stačit používat zdravého rozumu,“ okomentoval záležitost zastupitel Petr Lichtenberg.

Podle starosty města Petra Řezníčka je ale někdy potřeba zdravý rozum tak trochu popostrčit.

„Vzpomeňme například na někdejší plnění sprejů freony, kde se na základě vědeckého poznání reagovalo až za pět minut dvanáct. Ano, stejně můžeme doufat, že se za pět minut dvanáct podaří vyřešit i problémy se spalovacími motory nebo s oxidem uhličitým. Ale taky se můžeme inspirovat třeba v sousedním Německu, kde chtějí do určitého času odstavit všechny tepelné elektrárny. Takováto energetická koncepce přitom vychází z nějaké předem stanovené strategie. V Německu lze ostatně vidět využívání alternativních zdrojů energie doslova na každém kroku. Nejde jen o větrné elektrárny, třeba fotovoltaické panely tam visí pomalu na každé zemědělské usedlosti. A ti lidé na to v prvopočátku také asi nepřišli úplně sami. Spíš se připojili k trendu, který mohli pozorovat třeba na úrovni vlády, spolkových zemí nebo měst,“ míní starosta Petr Řezníček.