To, že jsem se tady nenarodil, má své klady i zápory. Ale možná to umožňuje vidět některé drobné věci jinak." To jsou slova chrudimského architekta Vlasty Koupala. V seriálu Chrudimského deníku se můžete seznámit s jeho pohledem na město, ale i na celý Pardubický kraj.

Zaměstnanost není jediné hledisko

V jedněch místních novinách vyšla nedávno óda na průmyslovou zónu. Celý název článku je: „Komentář: Za vznikem průmyslových zón v Chrudimi stálo kdysi politické rozhodnutí. Nakolik bylo správné?" Asi se blíží zase nějaké volby. Nechci vůbec rozporovat otázky zaměstnanosti, odstraňování starých ekologických zátěží apod. Chci se jen podívat na věc z pohledu kultury, ať už té stavební nebo průmyslové, a z pohledu stavebního rozvoje sídla, jeho životního a veřejného prostředí. V jiných zemích třeba stejně důležitý pohled jako otázky zaměstnanosti a práce v průmyslové zóně.
Kvalita stavění nemůže nadchnout

Mám obecně nechuť k zónování měst, které považuji za přežité. To, co ostatně v ten který čas zónování přinese, se téměř vždy projeví jako problém. Ať už je spojený se zbytečnými asanacemi sídelní krajiny, s poškozováním životního prostředí, s překupníky území, s pozemkovými spekulacemi, se zbytečnými nároky na dopravní a jinou infrastrukturu, s dopravou, s nekritickou podporou měst a obcí atd. Pokrok nezastavíš, ale je tohle opravdu pokrok? Kultura a kvalita stavění je stále nízká, ať už jde o podobu průmyslových zón, fabriky v zónách nebo někde roztroušené v krajině. Dokládá to i chrudimský sever – dnes jedna průmyslová zóna, který je ve své nahotě obludný. Je důsledkem jednostranného politického plánování a preferencí.

Možná Chrudim zažívá další periodu průmyslové revoluce. Investice do budoucnosti města se možná nedají přepočítávat pouze na zničené území, které vytvoří pracovní místo. Stavební a v tomto případě průmyslová kultura by měla být už v jednadvacátém století, kde však podle mého stále nějak není.

Sever Chrudimi je zničenou plochou

Co přinesla průmyslová zóna mně? Nejsem zatím ani kapitalista, ani dělník průmyslové zóny. Mohl bych si říct, že je naštěstí ode mě vcelku daleko, jenže v takhle malém městě to ani dost dobře nejde. V podání, v jakém průmyslová zóna vznikla a zaplnila stavební mezery kolem města, a přes její stavební kulturu nevidím víc než to, že poškozuje životní prostředí města. Poškozuje je ho i tím, že kolem zanechává stále smutně devastované území, a i když má okolí své vlastníky, vypadá jako území nikoho. Smutné na celém příběhu je to, že město je tak zahleděno do průmyslové zóny, že si nestačilo uvědomit, že je třeba pracovat i s územím kolem. Že nejde stále území ničit výstavbou, zástavbou hal nebo zástavbou domečků špatného územního plánování a všechno kolem nechat v propadlišti dějin svému nezáviděníhodnému osudu. Ostatně to jen snižuje životní úroveň lidí a města v dané lokalitě. Nekvalitní výstavba a s tím spojené věci předběhly všechno ostatní v území.

Město umožnilo, že celý sever Chrudimi je dneska jednou zdevastovanou plochou. Neviděl jsem zatím nic, co by tento stav mělo nějak zlepšit. Zatím nevím, co já – občan Vlasta Koupal, těžím za krásno z průmyslové zóny, jaký lepší svět mi přináší, ani proč se mám těšit na další tamní investice. Město investovalo peníze do průmyslové zóny. Je škoda, že případné investice, které se vrátily, nejsou vidět ani v zóně a především v jejím okolí. Tedy aspoň já mám problém je někde zahlédnout. Je škoda, že to není někde uvedeno, protože třeba existuje spousta věcí za tohle zničené území města. Nebo se už připravuje krásný sever města?

Pohledy se různí

V článku o politickém vzniku průmyslových zón se mluví i o tom, jak důležití jsou politici, kteří dokážou vidět dopředu. Budiž jim to přáno. Těžko říct, jestli by se rodilo víc nebo naopak méně politiků, když by viděli budoucnost. V kontextu článku uvedeného ve zmiňovaných novinách je budoucnost města vnímána přes průmyslové zóny. P

ro některé může být průmyslová zóna skvělou politickou agitkou opodstatňující chování, rozhodování a užitečnost politiků, jiní si mohou myslet, že zatím jen poškozuje a ničí ohromné území města. Také jsem přinesl jednostranný a monotematický pohled. Ano, je občas těžké se nedívat jen jedním směrem. A právě z tohoto pohledu dost možná vznikají smutné věci kolem nás.
Vlasta Koupal