Příští rok na jaře nakoupí v pilotním projektu prvních 1500 hnědých popelnic a nabídne je zdarma majitelům rodinných domů v samotném městě, nebude to zatím týkat místních částí. Rodinných domů je sice v Chrudimi 1700, ze zkušenosti ne všichni ale o biopopelnice budou mít zájem. Mnozí třeba mají svůj kompost. Přes léto budou vyváženy každý týden, přes zimu jednou za 14 dní. Náklady na tento první projekt jsou odhadovány na 2,6 milionu korun, v případě získání dotace necelých 700 tisíc.

Projekt odstartuje na jaře

„Se spuštěním projektu počítáme 1. dubna. Pokud by se to osvědčilo, budeme síť biopopelnic dále rozšiřovat. Zatím bychom bioodpad vozili do kompostárny v Dražkovicích,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář.

Radnice počítá s tím, že jen při 1500 biopopelnicích v první fázi projektu se ročně ušetří 30 tun odpadu, který jinak končí ve směsném komunálním odpadu na skládce. Platby za skládkování a zpracování odpadů přitom skokově rostou, města jsou tak nucena ke stále většímu třídění, aby ušetřila. V Chrudimi se dnes vytřídí 39 procent odpadu, plán je zvyšovat podíl každý rok o pět procent.

Město už v minulosti rozdalo vlastníkům rodinných domů 600 domácích kompostérů. Lidé také mohou bioodpad ukládat ve sběrném dvoře.

Jak je to jinde v kraji?

Podobnou cestou jako Chrudim se už dříve vydala jiná města v Pardubickém kraji.

Dlouho už mají možnost půjčit si od města biopopelnice například v Pardubicích, do projektu tu bylo vloni zapojeno 37 procent obyvatel zdejších rodinných domů a další přibývají. A to přesto, je služba je placená. Za svoz zaplatí každý účastník sběru 300 korun ročně. Skutečné náklady na svoz jedné popelnice přitom jsou trojnásobné, město to dotuje.

Podobný systém je v Přelouči. Naproti tomu v Hlinsku je celá služba pro občany zdarma. V Litomyšli zase vznikají komunitní kompostéry.