Rozsáhlý vinohrad byl před staletími pod nemocnicí. Nedaleké Presy se jmenují podle toho, že se v nich lisovalo, tedy presovaly hrozny. "Byl by to pěkný pohled na osázený nemocniční svah, ale po konzultaci s odborníky jsme tuto myšlenku opustili. Důvod je nasnadě - i kdybychom tam dali kamery a pozemek oplotili, bude to na očích a lidé by mohli ty hrozny ukrást. Už je ale naštěstí jiné místo, takže by se naše město mělo viničních tratí dočkat," řekl chrudimský starosta František Pilný.

Lichnice je oblíbeným místem turistů z celé republiky, má tajemnou atmosféru
Hrad Lichnice potřebuje dotační injekci, zejména vstupní bránu ohlodal čas

Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim má vybraný svažitý pozemek pro vinohrad v prostoru od silnice Chrudim-Vestec k čistírně odpadních vod v Májově. Jeho výměra je asi dva hektary. Na něm by mělo růst 11,5 tisíce keřů vinné révy ve 92 řadách, jejichž celková délka přesáhne devět kilometrů. "Náklady už máme spočítané - sazenice budou stát 650 tisíc korun, vybudování vinohradu včetně oplocení vyjde na tři miliony," informoval ředitel školy Stanislav Valášek.

Ohrožený pozemek

Jenže se ukázal problém - část pozemku je nově zařazena mezi erozně ohrožené. Stát změnil podmínky pro hospodaření na svažitých pozemcích. Dříve byly erozně ohroženým pozemkem pouze prudší kopce. Došlo ale ke změně a do této kategorie se řadí i mírnější svahy. "V praxi to znamená, že se na nich nemohou pěstovat širokořádkové plodiny. Chceme změnit kulturu z louky na vinici s tím, že ponecháme plošné zatravnění a v něm vytvoříme pásy s výsadbou keřů vinné révy. Snad náš argument obstojí," vysvětlil ředitel chrudimské zemědělky.

Na projektu se město Chrudim podílet nebude, ale angažuje se v něm Pardubický kraj. "Jsme ve fázi prověřování, tedy na začátku příběhu. Víno se v Chrudimi a okolí úspěšně pěstovalo stovky let, a tak by bylo hezké tradici obnovit. Budeme se snažit sehnat peníze na realizaci nejen z vlastních, ale i státních zdrojů, které podobné projekty podporují," potvrdil vedoucí odboru školství a kultury Krajského úřadu Pardubického kraje Martin Kiss.

Třiasedmdesátiletá důchodkyně Marta Štěchová pochází z malé obce na Chrudimsku.
Volička: Prezident by měl vše vědět a mít názor. Babiše nikdo nebude ovládat

Než viniční tratě u Májova vydají první hrozny, uplynou tři roky. Nicméně Chrudim si lahodný mok pravidelně připomíná pořádáním různých slavností spojených s vínem. Letos to bude Vinařský košt. "Uskuteční se 13. května na Resslově náměstí," potvrdil ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt. Mottem pořadatelů je: "Život je příliš krátký na pití špatného vína." Do Chrudimi zavítají úplně poprvé a stejně jako do ostatních měst přivezou gastronomický festival plný muziky, dobrého jídla a hlavně vína od českých a moravských vinařů.

Z historie vinařství

Letmé zmínky o vinicích v Chrudimi jsou už ze 60. let 15. století, ale pravý rozvoj chrudimských vinic nastal až v roce 1537, kdy orgány města daly povolení. Nejprve byla osázena Vlčí hora, později v roce 1555 také Pumberka a Na skřivánkách. Vinné hrozny se lisovaly "v presích", kde lisy vlastnily jen někteří vinaři a ostatním je za poplatek pronajímali. Další lis stál Na skřivánkách (pod budovou dnešní strojnické průmyslovky), později se z něj stal hostinec nazvaný Presy, který byl ještě ve druhé polovině 19. století oblíbeným výletním místem chrudimských občanů.

Skutečnou katastrofou pro chrudimské vinařství byly politické události po Bílé hoře, které vedly k hromadné emigraci. Vinice nedostatkem péče a všeobecným zpustnutím přišly prakticky vniveč. Italský lékař Pietro Domenico Bartoloni di Empoli, který v roce 1717 vydal chvalozpěv na víno mělnické, se v něm otřel také o chrudimské víno citací německého úsloví: "Chrudimer Wein macht weynen die Kinderlein" (Po chrudimském víně dětičky pláčou). Chrudimské vinařství postupně upadávalo.

Existenci chrudimského vinařství se pokusil zachránit až janderovský mlynář a dlouholetý chrudimský starosta Josef Klimeš, který roku 1869 založil v Janderově novou vinici. V roce 1879 získal ve Vídni za své výborné chrudimské víno čestný diplom. Stejně úspěšný byl i v roce 1880 na výstavě v západoněmeckém Geisenheimu. Pěstování tohoto vína skončilo pravděpodobně před Klimešovou smrtí v roce 1900. Památku na chrudimské vinařství představuje svatováclavský sloup se sochou sv. Václava.

(Zdroj: www.chrudim.eu)