"Jak mi je? Smutno. Asi tak, jako když vám umře dítě," odpověděl na otázku Deníku bývalý ředitel Obchodní sladovny v Chrudimi Jiří Gross. Ve sladovně působil od roku 1980, kdy do Chrudimi přišel z prostějovského podniku, který je nyní součástí sladařské divize francouzské zemědělsko-potravinářské skupiny Groupe Soufflet, jednoho z největších výrobců a zároveň prodejců sladu na světě.

"Práce mě velmi bavila a v roce 1989 jsem dokonce zvažoval, že bych chrudimskou sladovnu v privatizaci koupil. Nakonec jsem to neudělal a posléze jsem dostal nabídku nastoupit jako ředitel," zavzpomínal Gross na období před více než dvaceti lety. Závod velice dobře prosperoval, v 90. letech vydělával ročně dvacet milionů korun a jeho slad se vyvážel do celého světa - od Vietnamu až po Kubu.

"Měli jsme padesát zaměstnanců a naše velké zisky mluvily za vše. Ale když Obchodní sladovny v Prostějově, což bylo podnikové ředitelství, koupili Francouzi, tak se provoz začal utlumovat. Skončilo to tím, že naše sila skladovala ječmen pro sladovnu v Nymburku a zbylé části objektu se po propuštění zaměstnanců začaly bourat," řekl bývalý ředitel.

Časy se mění

Chrudimská sladovna kupovala sladový ječmen od zemědělců z nejbližšího okolí, ale odebírala ho i na Havlíčkobrodsku nebo Královéhradecku. V chrudimském okrese šlo o chytrou provázanost - skvělou předplodinou sladovnického, tedy dvouřadého jarního ječmene, je totiž cukrová řepa, kterou zemědělci pěstovali ve velkém, aby úrodu prodali cukrovaru v Hrochově Týnci. Až potom pole oseli ječmenem, pro nějž měli rovněž zajištěný odbyt. "Sladovnický ječmen jsme pěstovali asi na dvou set hektarech. To už je ale historie, dnes je všechno jinak," poznamenal předseda představenstva družstva Agricola Bylany Jaromil Mádlo.

Moderní cukrovar v Hrochově Týnci byl srovnán se zemí před patnácti lety, kdy evropský trh zaplavil třtinový cukr a Unie se ve snaze uchránit od hrozby úpadku méně výnosné provozy ve svých mateřských zemích rozhodla uzavřít všechny své cukrovary v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Éra cukrovky a sladového ječmene se tak uzavřela a zemědělci se zaměřují na pěstování jiných plodin.

Vyrostou tu byty

V areálu chrudimské sladovny trvají demoliční práce už od roku 2015. K zemi padly dva dvanáctimetrové komíny a dva velké objekty. Teď je na řadě silo, které hraničí přímo s chodníkem v Tovární ulici. Po demolici se celý areál ukáže v celé své velikosti. Developerská firma uvolněný prostor zaplní obchodně-bytovým komplexem s velkým parkovacím domem, dovoluje jí to územní plán města.

Po chrudimské sladovně se stopadesátiletou historií tak zbyde jen název hostince, který stojí přímo naproti přes silnici. "O tom, že bychom ho přejmenovali, opravdu neuvažujeme. Hostinec U Sladovny tu stojí od nepaměti a stát bude i nadále," ujistil provozovatel Miloš Flégr.