Ve funkci velitele výsadkového praporu vystřídal v polovině prosince podplukovníka Jiřího Adamce, oficiálně v čele jednotky stojí od začátku ledna. "Není to pro mě funkce nová, už jsem byl na praporu zástupcem velitele, takže mám jasnou představu, co tam budu dělat. Zároveň mám výhodu, že jsem dva roky připravoval koncepci výsadkového vojska," poznamenal nový velitel. Je přesvědčen, že jednotku dokáže na transformaci, kterou sám vymýšlel, připravit.

V čele výsadkářů bude do začátku října, kdy dojde k avizované přeměně praporu na pluk. Poté se stane zástupcem velitele nové jednotky. Vznik pluku armáda veřejnosti oznámila v roce 2018. Podle Zelinky jde o reakci na změněnou bezpečnostní situaci, kterou dobře ilustruje například neočekávaná anexe Krymu Ruskou federací. Do té doby NATO počítalo s tím, že hrozbu případného konfliktu dokáže předpovědět v řádu jednotek let. Ruská akce trvající pouze několik dní ale ukázala potřebu vybudovat jednotky, které budou schopné reagovat na celé spektrum hrozeb v řádu desítek hodin.

Českou reakcí na nutnost zřizování sil okamžité reakce je právě vytvoření výsadkového pluku. Výsadkáři mají podle Zelinky výhodu, že jsou velmi flexibilní jednotkou, kterou může velení armády použít na splnění řady úkolů od vzdušného výsadku, přes útočné akce až po evakuaci českých občanů v nouzi. Nasazena může být i třeba v prostředí takzvaného hybridního boje, u kterého se kombinují konvenční i nekonvenční metody válčení. "Už nejsme klasičtí výsadkáři, od roku 1999 jsme jednotka typu komando," poznamenal Zelinka.

Zdvojnásobení počtu vojáků

Prapor je podle něj příliš malou jednotkou, aby dokázal zajišťovat tyto operace trvale. Proto se rozšíří na pluk, což znamená zhruba zdvojnásobení počtu vojáků. O přesném čísle nechce velení armády mluvit, nová jednotka by měla mít zhruba do 1500 vojáků. Znamená to proto příchod několika set nováčků, rozšíření infrastruktury i nákup nové techniky.

Armáda se již dohodla s katolickou církví na ceně za odkup sousedních pětihektarových pozemků a vedení Chrudimi změnilo územní plán. Počítá se s novými stavbami i úpravou letiště. Vojáci dostanou také novou techniku. Podle Zelenky budou pořízeny mimo jiné tři druhy vozidel, a to v první řadě vysoce mobilní čtyřkolky a takzvané buginy, které budou moct výsadkáři přepravovat v letounech CASA, později i nová lehká útočná vozidla. Ta nahradí v současné době používané stroje Land Rover Defender Kajman. Výsadkáři jich budou potřebovat více než 100 a jejich nákup bude stát několik miliard korun.

Pluk zároveň získá nové schopnosti. Kromě pěti bojových komand, z nichž jedno budou tvořit příslušníci aktivní zálohy, bude mít jednotky s těžkými podpůrnými zbraněmi, průzkumníky, odstřelovači, zdravotníky, ale i se sofistikovanými bojovými prostředky jako jsou drony, přístroje elektronického boje nebo takzvanou vyčkávací municí, která dokáže ve vzduchu zůstat do nalezení vhodného cíle.

Zájem o nábor

Zelinka si pochvaluje zájem o nábor k výsadkářům. Od začátku ledna nastoupí více než 60 nováčků, další zájemce musela jednotka do konce roku odmítat. Nabíráni jsou vojáci hlavně na základní pozice, ať už v rámci mužstva či velení, postupně si z nich jednotka vychovává adepty na další posty. "Snažíme se rekrutovat jenom to spodní patro, aby ti lidé prorostli systémem. Jsme poměrně hodně semknutá komunita," poznamenal Zelinka. Rekruti nejprve absolvují tříměsíční základní výcvik ve Vyškově, poté musí projít náročnými přijímacími zkouškami k výsadkářům. Podle Zelinky je splní 50 - 60 procent uchazečů. K dispozici mají tři pokusy, pokud neuspějí, mohou sloužit v jiné části armády.

Letošní rok budou výsadkáři kromě přípravy na přeměnu na pluk věnovat podle Zelinky také výcviku takzvané černé taktiky, tedy boji v zastavěné oblasti. V plánu proto mají například cvičení ve slovenském výcvikovém prostoru Lešť, kde mohou v komplexu budov cvičit i s ostrou municí. Příští rok by se pak chtěli věnovat přípravě na zvláštní činnosti, jako je třeba záchrana sestřelených pilotů.

Připravovat se budou i na zapojení do misí. V poslední době byli vysláni do Afghánistánu, kde se dá předpokládat jejich působení i v budoucnosti. Armáda se v zemi chce soustředit hlavně na výcvik afghánských speciálních jednotek. Sloužit by měli i ve výcvikové misi v Mali.