„První zpráva se do Chrudimi dostala 28. října krátce po poledni. Informace pocházela z telefonátu, kdy bylo jednomu ze zaměstnanců městského úřadu oznámeno, že Rakousko-Uhersko kapitulovalo a zároveň že bylo vyhlášeno Československo. Informátor ovšem zároveň onoho městského úředníka důsledně žádal, aby nebyly pořádány žádné velké oslavy a manifestace, aby nebyly ničeny rakouské symboly a také aby nebyly významně prezentovány české symboly, především tehdejší červenobílá bikolóra. Vládly totiž stále ještě obavy z případných represí ze strany úřadů monarchie a šlo rovněž o to, zachovat běhu událostí jistou důstojnost a vyhnout se například nepokojům spojeným s rabováním,“ vysvětluje historik David Richter z Regionálního muzea v Chrudimi, který se ve své práci podrobně zabývá i děním na Chrudimsku v prvních okamžiky samostatného státu.

První šíření zařídila šeptanda

Zpráva o vyhlášení republiky se pak podle historických zdrojů rychle šířila šeptandou, takže úřad byl po celé odpoledne zahlcen telefonáty lidí, kteří se chtěli ujistit o vývoji událostí. Po Chrudimi se postupně šířilo nadšení a ještě téhož dne byl uspořádán improvizovaný průvod, který procházel významnými místy města. Nechyběli v něm ani řečníci, kteří k lidem promlouvali. Při průchodu městem dav strhával rakouské symboly v podobě dvouhlavých orlů, které pak házel do Chrudimky, strženy byly také mnohé německé nápisy.

První den samostatnosti tedy Chrudimští přivítali víceméně živelně. „Organizovanější byla až oslava pořádaná následujícího dne, což lze ostatně říci také o dalších městech dnešního okresu. V samotné Chrudimi se 29. října nejprve dopoledne konalo shromáždění v prostoru před Muzeem. Zde byl veřejně přečten telegram z Prahy, který ohlašoval vznik československého státu. Tento telegram se dochoval a je uložen v okresním archivu. Na výstavě k výročí republiky, která začíná právě dnes, si příchozí mohou prohlédnout jeho kopii,“ připomněl David Richter.

Odpoledne téhož dne se davy sešly na náměstí. Krom jiných řečníků zde promluvil náměstek starosty Dr. Karel Pippich, významná osobnost místního kulturního a společenského života. Z následných průvodů slavícího občanstva se později u obchodní akademie oddělila menší skupinka studentů, která si přinesla několik žebříků. „U školy je mladíci svázali v jeden dlouhý, ale nepříliš pevný žebřík, který opřeli nad vchodem obchodní akademie o fasádu a jali se odstraňovat písmena c.k. tvořící součást názvu školy. Písmena se podařilo srazit až zhruba po půlhodině, takže nadšení postupně ochabovalo, ale když konečně dopadla na zem, propukl jásot davu opět v plné síle,“ přibližuje události historik.

Na živelné ničení symbolů zanikající monarchie málem doplatil i kamenný orel v dolní části chrudimského morového sloupu, avšak někteří Chrudimáci s jeho zkázou nesouhlasili, takže zůstal uchráněn.

Průvod v režii Sokolů

Bez ničení symbolů se neobešly ani oslavy v jiných místech. Například i v Heřmanově Městci, kam se 28. října dostala zpráva o vzniku samostatného státu až kolem páté hodiny odpoledne. Nadšení pak na sebe nenechalo dlouho čekat a také zde se prvního dne konaly spontánní průvody spojené s vyvěšováním praporů a zpěvem českých písní.

Následujícího dne se chopilo režie oslav město. Starosta svolal veřejnou schůzi městské rady, na které byl přečten již zmíněný telegram a průvody místních pak procházely městem. I zde se našla skupina účastníků, která začala ničit dvouhlavé orly a německé nápisy na četnické stanici, na nádraží, na budově pošty, ale například i na dopisních schránkách. V tom byli Heřmanoměstečtí ještě důslednější, než jejich chrudimští sousedé. V Heřmanově Městci se dokonce konal symbolický pohřeb monarchie. „Smuteční“ průvod si tu vzali do režie Sokolové. V čele průvodu kráčel chlapec s černým praporem, za ním šli lidé s podobiznami Františka Josefa I. a Karla I., nechyběla ani smuteční kapela. Někde uprostřed bylo šest mladíků, kteří nesli máry s černou lepenkovou rakví, ze které viseli malí orlíčci a nechyběly ani květiny. Průvod prošel městem a dorazil na stráň nad potokem, kde již byla připravená hranice, na níž byla rakev spolu s portréty spálena.

Císaře nahradil prezident

Vznik republiky přivítali také v Chrasti, kam se zpráva donesla v pondělí 28. října kolem jedné hodiny po poledni. Šířili ji zde při svých pochůzkách listonoši. Další iniciativy se chopili především učitelé chrasteckých škol, kteří byli mezi prvními, kdo začali odstraňovat ze školních budov rakouské symboly. Portrét císaře také nahradili alespoň malým obrázkem T. G. Masaryka, neboť velkým portrétem T.G.M. nikdo v té době ještě nedisponoval. I tady se pak na druhý den konal průvod, který začal u špýcharu a skončil na náměstí. Z balkónu Hotelu Dvořák tu k lidem promluvil starosta.

Skutečští orli měli namále

Do Skutče se zpráva dostala v pondělí 28. října kolem páté odpoledne prostřednictvím telefonátu na poštu a ještě téhož dne večer se tu konal klidný průvod. Na druhý den se uskutečnily oficiální akce, přičemž dohledu nad snímáním rakouských symbolů se ve Skutči ujala městská rada. Našli se ale lidé, kteří bezhlavé ničení rakouských orlů odmítali a zasadili se například o uložení dvou jejich exemplářů do místního muzea. Jeden z nich je tam dodnes.

Do Hlinska přivezl zprávu o vyhlášení Československa strojvedoucí z tehdejšího Německého Brodu. Jako první od něj informaci získali zaměstnanci textilní továrny. Lidé se tu pak začali odívat do národních barev a ještě téhož dne večer se uskutečnil slavnostní průvod. Rovněž v Hlinsku pak následovalo ničení starých symbolů z budov notářství, soudu, pošty, nádraží nebo četnické stanice. Později byly sesbírány i podobizny rakouských potentátů. Byly naloženy na kravský povoz a svrženy do řeky.