Chrudimský starosta Petr Řezníček se přitom odvolává na právní stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Sám ale krčí rameny: „Je možné, že někdo z účastníků jednání občas pronese nějakou hloupost nebo vtípek, který pak může při poslechu posluchače pobavit. To ale závisí na úrovni každého diskutujícího. Já sám jsem se zveřejňováním zvukových záznamů žádný problém neměl. Myslím ale, že je zbytečné vystavovat se případným obviněním, že jsme snad provedli něco protizákonného," vysvětluje starosta.

Živě? Klidně!

Aby byla věc spletitější, je třeba dodat, že z vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) plyne, že nedotčena je možnost vysílat jednání přímým rozhlasovým, televizním nebo internetovým přenosem.

„Na rozdíl od přímého přenosu z jednání zastupitelstva považuje Úřad za stávající právní úpravy za nepřípustné zveřejňování neanonymizovaných záznamů z jednání zastupitelstva na webových stránkách obce, při kterém dochází k uchovávání osobních údajů v záznamech obsažených," uvádí se v jeho stanovisku.

Chrudimská radnice přesto zná možnost, jak dostat zvukové záznamy zpět na svůj web. Cesta to ale není úplně jednoduchá.

„Všichni řečníci by museli podepsat souhlas se zveřejněním svých projevů. U zastupitelů by to neměl být problém. V sále by ale musel být i někdo, kdo by sledoval všechny ostatní diskutující občany a následně si od nich vyžádal souhlas se zveřejněním," říká mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Ta upozorňuje i na další možnost, pramenící z toho, že zvukové záznamy jsou dále pořizovány a archivovány. „Za stávající právní situace nic nebrání tomu, aby byl záznam zájemcům dodatečně zpřístupněn na základě jejich individuální žádosti," doplňuje mluvčí.

Odrazující pravidla

Složitá praxe odrazuje od zveřejňování záznamů i další radnice. „Chtěla bych, aby víc lidí chodilo na jednání osobně, ale vím, že mnozí na to nemají čas. Proti záznamům tedy nejsem. Ale za stávajících podmínek je dost složité, abychom se nenechali nachytat do nějakých právních kliček," říká starostka Hlinska Magda Křivanová.

Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů

Je možné vysílat zasedání zastupitelstva krajského úřadu nebo obecního úřadu v přímém televizním přenosu či na internetu?

Při posuzování uvedeného problému je třeba v prvé řadě vycházet z ustanovení § 42 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krajích") a z ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích"), podle nichž je zasedání zastupitelstva veřejné. Diskuse na těchto zasedáních, i když jsou v jejich průběhu osobní údaje používány, nenaplňuje pojmové znaky zpracování osobních údajů ve smyslu ustanovení § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů"). Uskutečnění přímého televizního přenosu z jednání zastupitelstev na internetu tak není možné zákonu o ochraně osobních údajů podřizovat a jakkoliv je z hlediska tohoto zákona omezovat.

Okruh možných příjemců informací se přenosem prostřednictvím televize nebo internetu rozšiřuje, což je jistě obecně pozitivním jevem. Z pohledu ochrany osobních údajů to však může mít i negativní důsledky, neboť jsou šířeny i k těm příjemcům, kteří by o ně přímou účastí na jednání zájem neprojevili, což může zvyšovat riziko zneužití osobních údajů.

V průběhu zasedání mohou nebo i musí zastupitelé používat osobní údaje, které jsou v některých případech výstupem ze zpracování osobních údajů prováděných krajem či obcí, jako správcem osobních údajů, stejně jako údaje později uvedené v zápisu ze zasedání. Je ale třeba činit rozdíl mezi zápisem ze zasedání, za který je odpovědný správce osobních údajů a který má být, podle § 12 odst. 2 písm. c), § 12 odst. 3 a § 13 zákona o krajích, či podle § 16 odst. 2 písm. e), § 16 odst. 3 a § 17 zákona o obcích, zpřístupňován vymezenému okruhu příjemců a veřejnou diskusí na zasedání. Zastupitelé se s osobními údaji, které jsou výstupem ze zpracování, seznámili jako osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí u správce do styku s osobními údaji a jsou povinni zachovávat o nich mlčenlivost podle § 15 zákona o ochraně osobních údajů. Bude-li však použití osobních údajů pro projednání určité kauzy nezbytné, nelze je posuzovat jako porušení povinnosti mlčenlivosti.

Je však třeba připomenout rovněž § 10 zákona o ochraně osobních údajů, podle kterého správce při zpracování osobních údajů má dbát, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti a také dbát na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. Správce by tedy měl pamatovat na to, aby při veřejném zasedání byly v souvislosti s projednávanou kauzou používány osobní údaje pouze v nezbytně nutném rozsahu.

Pokud jde o citlivé údaje vypovídající např. o zdravotním stavu subjektu údajů, které jsou případně v evidencích vedených krajem nebo obcí zpracovávány, tyto podléhají podle § 9 zákona o ochraně osobních údajů přísnějšímu režimu ochrany. Domníváme se, že na úrovni veřejného zasedání zastupitelstva není k jejich použití žádný důvod.

Při veřejném zasedání přesto nelze vyloučit, že mohou být zastupiteli i jinými účastníky proneseny výroky, které osoba, jíž se týkají, může považovat za neoprávněné zveřejňování osobních, případně i citlivých údajů. Právo na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů obecně, tedy i v případě, že nejde o jejich zpracování podle zákona o ochraně osobních údajů, stanoví článek 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. V tom případě se však tohoto práva a případného zadostiučinění lze domáhat pouze soudní žalobou na ochranu osobnosti podle § 11 – § 16 občanského zákoníku.

Na rozdíl od přímého přenosu z jednání zastupitelstva považuje Úřad za stávající právní úpravy za nepřípustné zveřejňování neanonymizovaných záznamů z jednání zastupitelstva na webových stránkách obce, při kterém dochází k uchovávání osobních údajů v záznamech obsažených, tedy jejich zpracování ve smyslu definice zákona o ochraně osobních údajů se zpřístupňováním neomezenému okruhu příjemců. Případné zpřístupňování videozáznamu jednání je podle názoru Úřadu ve stejném režimu jako zpřístupňování zákonem o obcích stanoveného zápisu.