Chrudimský park bude kulturní památkou. Krásu hyzdí bezdomovci a umírající rybky

V jednom z prvních městských parků ve východních Čechách se unikátně střetává styl anglického krajinářství a vliv secese. Součástí areálu o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních jsou i drobné zahradní stavby, a to originální výstavní altán a replika odpočinkového pavilónu. Kousek od budovy finančního úřadu, který na kraji parku sídlí, stojí socha Kaliopé od významného sochaře Bohuslava Schnircha. Původně byla tato múza epické poezie a vědy součástí výzdoby průčelí pražského Národního divadla. Po jeho požáru v roce 1881 Kaliopé poničenou ohněm zakoupila za 220 zlatých chrudimská Občanská záložna a nechala ji za čtyřnásobek vynaložených peněz zrestaurovat.

Snímek dřevěného altánu pochází z roku 1925.Zdroj: FB Vzpomínky na starou Chrudim

Pokud ministerstvo kultury prohlásí park za kulturní památku, město bude moci čerpat dotace na jeho údržbu a rozvoj. Od rozsáhlé rekonstrukce uplynulo už patnáct let a území už několikrát výrazně poškodila vichřice. Opravu by si zasloužily zejména zděný pavilon v maurském stylu a také dřevěný altán, který se v minulosti nazýval zpovědnicí a byl obnoven podle původního vzoru před jednadvaceti lety.

"Pokud bude park kulturní památkou, budeme mít nejen možnost čerpat dotace, ale zvýšíme i turistický ruch v našem městě. Jsou totiž skupiny lidí, kteří cestují po republice a navštěvují výhradně kulturní památky," uvedl chrudimský starosta František Pilný.

Co labuť, to originál. Sklárna jich ukazuje 2022, jde o český rekord

Příjemný chládek

Městský park láká k procházkám celoročně. "S dcerou tam chodíme téměř denně, bydlíme hned naproti. Líbí se mi kombinace dřevin, květin a vody, je tam v horkém počasí příjemný chládek," řekla Jana, maminka čtyřleté holčičky.

Není ale všechno idylka, Městskému parku se problémy nevyhýbají. Jedním z nich jsou bezdomovci, kteří vnímají dřevěný altán jako letní byt a přespávají v něm. "Městská policie je pravidelně vyhání z místa," potvrdil Pilný.

Raritou je rybníček, ve kterém každoročně hynou ryby. Důvodem je skutečnost, že voda není provzdušněná a zejména v horkých dnech je úbytek kyslíku smrtící. Už by tam dávno nebyly, ale každoročně je neznámý aktivista vysazuje, a tak to jde dokola. Není to dlouho, co chrudimští hasiči museli umírající malé šupináče vylovit a pustit je do řeky.

"Cožpak o to, mně by se rybičky v Městském parku také líbily, ale jedině v případě, že by ve vodě byl nějaký provzdušňovač, jinak to je marné," dodal starosta.

Jistě zajímavý by byl návrat dalších zástupců zvířecí říše do areálu. Už v roce 1926 se mohl park pyšnit malou zoologickou zahradou. A o deset let později podle dobového tisku v něm žili aligátor, krokodýl, osm druhů želv, čínský krab, mývalové, lišky, jezevci, fretky, tchoři, morčata, káně lesní, poštolky, sova pálená i obecná, bílé hrdličky a druhy v akváriích.