Co přimělo Chrudimské vyhovět žádosti, s níž se na ně obrátila Společnost Ludvíka Svobody? Vždyť odkaz osobnosti, jež stála později v čele státu po potlačení „pražského jara 1968" a v počátcích takzvané normalizace, je z pohledu historiků i pamětníků stále přinejmenším sporný. „Generál Svoboda je ale stále čestným občanem města," uvedl na vysvětlenou chrudimský starosta Petr Řezníček.

Kupředu, levá?

Nahlédneme-li do početného seznamu chrudimských čestných občanů, figurují v něm i mnohem rozporuplnější osobnosti. Vévodí jim především jména Josifa Vissarionoviče Stalina a 'prvního dělnického prezidenta' Klementa Gottwalda. Také oni ale zřejmě na seznamu zůstanou.

„Na udílení titulů je třeba nahlížet pohledem té doby, v níž k nim došlo. U Stalina to bylo v roce 1945, kdy jeho jméno reprezentovalo jednu z válečných mocností, jež se zasadila o znovuzískání naší svobody. A Klement Gottwald se stal čestným občanem jako předseda vlády v roce 1946. Tedy dva roky před komunistickým pučem," konstatuje starosta.

Hitler ostrouhal

Na rozdíl od některých dalších měst se do chrudimského seznamu čestných občanů nikdy nedostalo jméno Adolfa Hitlera.

Zajímavá je skutečnost, že od roku 1949 až do roku 1993 nebyl v Chrudimi titul udělen ani jednou. Dnes se zdá, že tato pauza 'kádrovému profilu' města jenom prospěla. Chrudimští v ní alespoň nepodlehli pokušení udělit čestné občanství třeba Jásiru Arafatovi, Nicolae Ceaușescovi, Fidelu Castrovi nebo Muammaru Kaddáfímu…