Starostům východočeských měst a obcí je to vlastně jedno, jestli politicky třaskavé církevní restituce, které odmítá většina národa, nakonec parlamentem projdou v projednávané podobě či nikoliv.

Jde jim o jediné: Aby se spor o (ne)vracení církevního majetku konečně nějak vyřešil. Jakkoliv. Tak, aby konečně přestal blokovat rozvoj obcí.

Příklad za všechny: Býšť na Pardubicku. Zdejší mateřská škola vybudovaná za minulého režimu stojí na bývalých církevních parcelách. Když to stát před deseti lety zjistil, od obce ji převzal a požaduje po ní nyní jedenáctitisícové nájemné. Za pouhý pozemek, budova je obce…

„Na dalším blokovaném pozemku nemůžeme ani vykopat kanalizaci. Ale sekat na něm trávu, to ano. Sice to není naše starost, ale přece si nenecháme zarůst střed obce kopřivami. Jenže zkuste Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) říct, že by se o tu louku měl starat sám,“ zlobí se starosta Býště Ladislav Mlateček.

A to je na tom Býšť ještě dobře. Starosta jedné z pochopitelných důvodů nejmenované vesnice se třese, kdy úředníci z ÚZSVM přijdou na to, že by mohli vybírat nájem na užívání pro církev blokovaného pozemku nejen za knihovnu, ale i za sousední základní školu. Zatím na to úředníci za stolem v Praze v papírech nepřišli…

Obšancované bývalými církevními lány jsou i Lázně Bělohrad. Na jedné straně města, v lukrativní zóně právě za lázněmi, by radnice chtěla nechat vyrůst sídliště rodinných domků. Na opačném konci města je v plánech zanesené koupaliště. Nic z toho být postaveno doposud nemůže. „Sice jsou oba pozemky v listu vlastnictví vedené jako naše, ale do vyřešení restitucí s ním nesmíme nijak nakládat. Na části nyní zemědělci mají pole, na zbytku se jen seká tráva,“ řekl starosta Lázní Bělohrad Pavel Šubr.

Hradecký biskup Vokál: Kněží po večerech rozhodně kácet stromy nebudou

Církve se možná stanou konečně nezávislými na státu, na druhé straně ovšem na ně spadne obrovské břímě starostí o (znovu)nabytý majetek. Královéhradecký biskup Jan Vokál však odmítá pochybnosti, že o pole, lesy a louky nebude církev umět pečovat. Ale pod pokličku podnikatelské strategie nahlédnout nenechal.

„O tom je teď příliš brzy hovořit. Nebude to ale tak, že by se kněží po večerech starali o těžbu dřeva v lesích nebo pronájem objektů. Církev není jedna velká firma, majetek spravuje prostřednictvím mnoha svých právnických osob, pro které pracují kompetentní lidé,“ řekl Vokál.

Zda církev bude u nabytého majetku preferovat jeho prodej, pronájem či na něm bude chtít sama hospodařit, podle něj záleží případ od případu. A hlavně: cílem podle Vokála není hromadění zisku, ale zajištění církevního poslání.

Spor se vede již přes 20 let

• Podle údajů z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.

• Dva tzv. výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení asi dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních.

• V r. 1992 plné restituce téměř prošly tehdejším federálním parlamentem, ke schválení chyběly tři hlasy slovenských poslanců.

• S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy ze začátku 90. let. Např. zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. To omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v nichž církevní nemovitosti leží.

• Příklady nejpostiženějších měst a obcí ve východních Čechách: Sebranice, Horní Jelení, Sezemice, Staré Ždánice, Býšť, Lázně Bělohrad, Javornice, Lično, České Meziříčí, Potštejn, Pohoří, Dobré, Solnice, Dobřany…

• Církevním restitucím se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády včetně levicových, vždy ale narazily buď na nesouhlas církve nebo poslanců.

• Současná vláda se s církvemi dohodla tak, že jí bude vráceno 56 proc. majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, celkem za 75 miliard Kč.

• Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace se suma vyšplhá na 78,9 až 96,24 miliardy). V roce 2030 také má skončit financování církví ze státního rozpočtu. Přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.