Ujistil, že se nedostatku tepla nemusejí obávat rodiče školáků a předškoláků, to samé se týká seniorů obývajících domy s pečovatelskou službou nebo denní stacionáře. "Se sníženou teplotou v kancelářích se musejí smířit městští úředníci," doplnil starosta.

Jako řešení do budoucna vidí bioplynovou stanici, která má výhodu v tom, že může kromě rostlinných produktů zpracovávat i ty živočišné, například kosti nebo zbytky jídel. "Je to jakési perpetuum mobile. Zpracuje odpad a přemění ho na elektřinu a teplou vodu v poměru 60 : 40. Chrudim má velkou výhodu, a to potrubí z opatovické elektrárny. Tím by lehce mohly být objekty zásobovány z bioplynky a za podstatně nižší cenu," vysvětlil Pilný.

"Starosta je vizionář, ale musím uznat, že to je dobrý nápad. Avšak jde o velkou investici, u které nevíme návratnost. Vše se musí dobře spočítat a hledat na bioplynovou stanici místo. Každopádně nemůže stát v průmyslové zóně, kde jsme nakonec dali stopku zvažované výstavbě kompostárny," uvedl místostarosta Aleš Nunvář.

Nepříjemný zápach

V místní chrudimské části Markovice se lidé proti kompostárně vzbouřili. Argumentovali zvýšenou dopravní zátěží, ale hlavně zápachem, který by negativně ovlivnil jejich životní komfort. O bioplynových stanicích se traduje, že jejich odér je ještě silnější. Před šestnácti lety postavila obec Kněžice u Nymburka bioplynovou stanici, kterou nyní doplňuje kotelna na biomasu ze slámy a štěpky. Teplo se poté levně prodává rovnou obyvatelům obce. Ale má to malé minus.

„Nízká cena je pro občany kompenzací určitého nepohodlí. Bioplynová stanice nikdy nebude vonět po fialkách,“ upozornil kněžický starosta Milan Kazda. Je to tak - tamní bioplynka si nevybírá: zpracuje zbytky potravy, ale i obsah žump z Kněžic i okolních přidružených obcí. Tím odpadá starost s finančně velmi nákladnou výstavbou kanalizace a čistírny odpadních vod. Starosta Chrudimi Pilný se do Kněžic vydá, aby se přesvědčil, jak celý systém funguje. "Na návštěvu se mnou pojedou zástupci Elektrárny Opatovice," potvrdil.

Jak lépe třídit

Město by mohlo získat velkorysou evropskou dotaci na odpadové hospodářství a díky ní pokročit ve svozu bioodpadů, ale i docílit adresného třídění plastu a papíru. Chrudimáci už delší dobu využívají hnědé popelnice, do kterých ukládají odpad z domácností a zahrádek. V minulosti stály uzamčené biokontejnery i na sídlištích, například U Stadionu, ale lidé neznalí nebo "naschválníci" do nich házeli všechno možné. Tím se obsah nádoby znehodnotil a musel skončit ve směsném odpadu. "Právě z tohoto důvodu jsou adresné nádoby u rodinných domů dobré. Každá domácnost si tam dává to své a anonymita odpadá," řekl místostarosta Nunvář, který je za oblast odpadového hospodářství zodpovědný.

Chrudimský bioodpad se odváží do nedalekých Dražkovic, kde se nachází kompostárna. Škoda, že vlastníci hnědých nádob nedostávají za své ekologické chování nějaký deputát. "To by mě moc potěšilo, stačil by mi pytlík kompostu k muškátům," zareagovala důchodkyně Zdeňka, která žije v rodinném domku nedaleko chrudimského centra. Taková praxe ale podle Nunváře není a lidé bonus za třídění bioodpadu v kompostárně nedostanou.

Každý Chrudimák ročně vyprodukuje dva metráky směsného odpadu. Jeho likvidace bude rok od roku dražší, proto je třeba dál pracovat na důsledném třídění. "Teď je prioritou separační dvůr a třídírna na plasty. Také samozřejmě kompostárna, ale ta by měla stát na vhodnějším místě než v Markovicích blízko rodinné zástavby," uzavřel místostarosta Nunvář.