„Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti v republice představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 procent ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ vysvětlil předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček s tím, že na prvním místě je ve všech krajích chronická ischemická choroba srdeční.

V souvislosti s nemocí covid-19 pak za minulý rok v Pardubickém kraji zemřelo více než pět stovek lidí. Podíl zemřelých osob s koronavirem tak za rok 2020 v kraji činil 7,9 procenta.

Celkem bylo za rok 2020 nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé nebo nepřímé souvislosti s covid-19. Z toho 11 968 záznamů bylo průběžně hlášeno poskytovateli zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie a 5 267 záznamů bylo doplněno následně – úmrtí mimo nemocnice, zpětné dohlášení dat, pitvané případy apod.

Počet úmrtí v tomto roce, tedy od ledna do června roku 2021, se však téměř zdvojnásobil. Podle dat Ministerstva zdravotnictví je v kraji 1442 úmrtí. Vůbec největší počet úmrtí byl v kraji zaznamenán 3. března, tedy den poté, co Pardubický kraj vyhlásil stav hromadného ohrožení osob. Tehdy za den zemřelo 19 lidí s potvrzenou nákazou nemocí covid-19. Nejvíce úmrtí dosud za celou dobu pandemie v kraji zaznamenalo Pardubicko, kde počet lidí, kteří zemřeli s nákazou, prozatím činí 456. Následuje Orlickoústecko s 373, Svitavsko s 309 a Chrudimsko s 304 úmrtími.

Nižší počet úmrtí zaznamenali statistici v republice poprvé od podzimní vlny pandemie až v dubnu, kdy celkem zemřelo 11,5 tisíc osob. Jednalo se o vůbec nejnižší měsíční úhrn od října 2020. Podle Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ však počet úmrtí stále významně převyšoval pětiletý průměr. „Dubnový počet zemřelých byl v porovnání s pětiletým průměrem pro měsíc duben z let 2015-2019 o 2,5 tisíce vyšší,“ popsala.

Průměrný věk zemřelých na covid-19 byl 77 let u mužů a 81 let u žen, téměř 90 procent z těchto pacientů zemřelo v nemocnici. Nemoc ale pronikla do desítky nejčastějších příčin smrti také mezi mladými lidi ve věku 25-44 let. Zde covid-19 obsadil se 72 zemřelými osmé místo. Avšak jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl pouze 2,5procentní.

Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním.

Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil již 5. místo a u lidí o deset let starších, tedy 65-74letých, místo třetí. „V jejich případě byl ale odstup od druhé nejčastější příčiny, kterým byl v tomto věku zhoubný nádor plic, minimální,“ uvedl tiskový mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích byl covid-19 již druhou nejčastější příčinou smrti.