Adopce ve formě finančních příspěvků dává dětem možnost nadchnout se i pro pomoc někomu – nebo něčemu – jinému. Vytváří se také pevnější spojení uvnitř třídy, nejen to, že žáci každý den vedle sebe usedají do lavic.

„Příležitost někoho takhle na dálku adoptovat pomáhá dětem formovat hodnotový žebříček,“ popisuje Jitka Jelínková z Gymnázia Jana Ressela v Chrudimi, která společně s jednou z tříd již třetím rokem podporuje chlapce Jonase z Ugandy.

V Ugandě pomáhají i v Základní škole v Holetíně. Holetínští adaptovali hned dvě děti, chlapce Sserju a dívenku Rachael.

Žáci školy přispívají na vzdělání těchto dětí tím, že celoročně shromažďují peníze na jejich školné a umožňují jim vzdělání, které je onou hranicí mezi běžným životem a životem na ulici. „Ve škole je založen „fond“, do kterého jsou vybrané peníze měsíčně ukládány a v závěru školního roku odeslány na účet sdružení ACET, které tyto děti podporuje. Poté obdržíme fotografii adoptovaného dítěte, jeho vysvědčení a potvrzení o docházce, vysvětluje Jitka Jetmarová z Holetína.

Tato forma adopce na dálku je přeci jen náročnější jak organizačně tak i finančně. „Příjemně mě překvapilo, jak se děti toho nápadu ujaly,“ popisuje Jitka Jelínková z Resselova gymnázia. „Hned na začátku jsem jim řekla, že v případě, kdyby se jim potřebnou částku nepodařilo sehnat, tak to doplatím. Nebylo to potřeba,“ dodává.

VEVERKY ADOPTOVALY VEVERKU
V mateřských školách a nižších stupních základek se spíše vydávají cestou adopce zvířátek. Vedou veverky. I tu měli dříve ve škole v Holetíně. O veverky v záchranné stanici Pasíčka u Skutče se tak starají děti z prvních až pátých tříd z Luže, ze třídy Veverek z MŠ v Kameničkách či základek v Ronově nebo Heřmanově Městci. Děti ze Speciální základní školy ve Skutči si již dříve k adopci vybrali kunu lesní.

Učitelé se vždy snaží o to, aby děti přispívaly svou vlastní snahou, nejen tím, že natáhnou ruku a požádají o pomoc rodiče. Částky nebývají velké, na jednoho žáka i v řádech desetikorun. Potřebná částka se dá získat třeba sběrem papíru (jako děti ve Skutči) nebo hliníku, jako ty z Heřmanova Městce.