V kostele sv. Bartoloměje se kolem druhé hodiny odpolední schází na dvacet dětí, někdy v doprovodu rodičů, aby zde započaly pouť po pěti místních kostelích, kaplích a sborech.

Na každém z těchto míst se děti setkávají s jedním biblickým příběhem. Například svatý Bartoloměj proslul svou statečností, protože neutekl před trestem za to, že konvertoval na křesťanství dceru indického panovníka, za což zaplatil životem. V kostele svatého Bartoloměje proto děti hledají statečnost. Musí se vypravit do hrobky ležící pod oltářem. Cestu osvětlují jen svíčky, které spíše podtrhují strašidelnost místa, než ukazují cestu. Přesto se všichni účastníci vrací zpět se symbolem meče jako důkazem, že cestu absolvovali.

V podzemí se ukrývá i návod, kam se mají vydat dál. Luštění chvilku zabere, ale poté již celá skupina neochvějně míří do kaple sv. Rudolfa v místním zámečku, aby zde hledali další ctnost. Tou je štědrost, a tak děti hledají v přilehlých chodbách kaple kartičky s obrázky, kterými pomyslně pomáhají třem nakresleným postavám. Jeden z nich je chudý, druhý nemocný a třetí bezmocný.

Za každý splněný úkol děti dostávají kus obrázku, který lepí na štít, který s sebou jako zástavu neustále nosí. Na svém putování navštíví ještě také hřbitovní kostel Matky Boží, Farní sbor Českobratrské církve evangelické a sbor Církve československé husitské.

Na konci cesty čeká rytíř ve zbroji, který účastníky jednoho po druhém pasuje do stavu rytířského, neboť se během putování naučili, co jednotlivé ctnosti znamenají. (lv)