Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi je přístupné i osobám se sníženou pohyblivostí, připomíná Zdeněk Karas z oddělení investic chrudimského městského úřadu v odpovědi na dotaz pravidelného divadelního návštěvníka Antonína Dvořáka.

„Dosti často navštěvuji chrudimské divadlo. Patřím ke generaci dříve narozených. Nejen já, ale mnoho dalších má problém se vstupním schodištěm. Na schodišti není nikde žádné zábradlí, kde by se mohl člověk přidržet při chůzi. Jsem si vědom, že budova je historicky vzácná a velmi ceněná. Přesto si myslím, že by šlo vymyslet alespoň jedno zábradlí, které by nenarušovalo celkový vzhled budovy," přemítá pan Dvořák.

U Muzea je rampa

Úředník města Zdeněk Karas poté vysvětluje, že v době představení v hlavním sále, která jsou pořádána Chrudimskou besedou, je vždy otevřený boční vchod sloužící i pro přístup k výstavní síni.

„Použití tohoto vchodu zajistí přístup ke schodišti opatřenému zábradlím a dokonce i k plošině pro vozíčkáře, pro přepravení po jednom rameni schodiště, odkud je možno použít výtah. Pokud je celý sál pronajat soukromé společnosti, je na pronajímateli sálu, jakým způsobem si přístup do divadla pro osoby s omezením pohybu zajistí. Použití bočního vchodu je z hlediska provozovatele divadla možné vždy," napsal Zdeněk Karas.

Jiří Kadeřávek, ředitel městské kulturní příspěvkové organizace Chrudimská beseda k tomu dodává: Na vozíčkáře nebo na jiné osoby se sníženou pohyblivostí je pamatováno také při akcích konaných například ve Velkém sále chrudimského Muzea nebo i jinde v této budově. „Tady je to ještě jednodušší, nežli v divadle.

Vozíčkáři či obtížně se pohybující návštěvníci mohou do budovy vstoupit ze dvora u zadního traktu budovy. Nemusejí na nikoho zvonit a rovnou mohou použít rampu, která je dovede až k otevřeným dveřím. Tři metry za dveřmi se už nacházejí dveře od výtahu, jimiž se příchozí dostanou do kteréhokoliv patra budovy," vysvětlil Jiří Kadeřávek.