„Je to pravděpodobně systémová chyba, která postihuje data ze všech okresních soudů v České republice. Bohužel, ale je to tak. Při zpracování dat od krajských soudů aplikace pracuje správně, ale při načítání dat od okresních soudů se systémovou chybou načítají i další jména,“ uvedl Strnad.

V severočeských Teplicích se má zakrátko soudit pohlavní zneužívání a na portále soudu se objevila i jména dvou obětí. Ministerstvo obvinilo teplický soud, že údaje zveřejnil, přestože dostal jasné pokyny, jak nyní postupovat. Deník se ale přesvědčil, že tady vůbec nejde jen o teplický soud.

Jména obětí se objevila na stránce s přehledem nařízených jednání, která jsou zveřejňována ze všech soudů v republice, ve sloupku nazvaném „účastníci jednání“.

„Tam jsou uváděni všichni včetně obviněného i obětí, znalců a dalších osob,“ vysvětlil ve čtvrtek Milan Kohoutek, předseda severočeského krajského soudu. Vzhledem k tomu, že jsou tu pouze jména bez jakýchkoliv dalších údajů, a to ještě podle abecedy, rozeznat, kdo je obviněný, kdo poškozený a kolik je mu let, tedy může jen ten, kdo je s případem podrobně seznámen. Ve zveřejněných údajích dokonce ani není uvedeno, pro jaký trestný čin je chystaný proces nařízen.

„U případu jmenovaného Novou nebylo třeba vůbec uvedeno, že jde o pohlavní zneužívání, to mohl redaktorům prozradit jen obžalovaný nebo viník,“ dodal soudce.

Jako horký brambor

Ministerstvo spravedlnosti dál přehazuje vinu na soudce. „Ministerstvo vytvořilo manuál pro soudy, jaké údaje lze či nelze zveřejňovat,“ sdělila Veronika Ludvíková, mluvčí ministerstva. „Zveřejňují se jen jména účastníků civilních sporů, zatímco u trestních věcí jsou údaje o účastních řízení omezené na minimum.“

Královéhradecký krajský soud na svých stránkách běžně zveřejňuje záznamy z obžaloby, ve kterých uvádí celá jména obžalovaných, u obětí a dalších účastníků však pouze jejich iniciály.

„Opravdu to na webu teplického soudu nemá co dělat. Pochybuji ale, že chybu způsobil soudce, je to spíš chyba počítačového systému. Data a informace na server nalévá automaticky,“ dodal Strnad.

Strnad se však stejně jako řada dalších odborníků české justice pozastavil nad tvrdostí tzv. náhubkového zákona, který vstoupil 1. dubna v platnost. „Stále se mluví o potřebě větší otevřenosti justice, a najednou přijde zákon, který toto znemožňuje. To je špatně,“ míní Strnad.

Řada jeho kolegů pod podmínkou anonymity pro slova ještě daleko tvrdší kritiky nechodí daleko. Některé expresivní výrazy jsou dokonce nepublikovatelné.

Podle nových pravidel v případě trestních kauz nesmějí média zveřejňovat jména žádných účastníků, a to ani podezřelých, a to až do chvíle, než případ přijde před soud.

Od tohoto okamžiku – kdy jsou dotyční státním zastupitelstvím obžalováni – již mohou být identifikováni celým jménem.
Totéž se však netýká dalších účastníků, především obětí trestných činů. U nich zákon zaručuje definitivní – doživotní anonymitu.

Už žádná jména

Například použít v novinách známé jméno nezletilého chlapce z Havlíčkova Brodu, zavražděného vloni slovenským pedofilem Antonínem Novákem, je dnes už za hranicí povolenou zákonem. Polehčující okolností v případném soudním sporu by byla pouze skutečnost, že se jméno dotyčné dětské oběti vyskytovalo v médiích tak často, že se stalo všeobecně známým.U občanskoprávních sporů taková omezení neplatí.