DVĚ HLASITÉ RÁNY

První zřícení letadla se datuje do začátku roku 1945. Šlo o německý letoun Focke Wulf FW-190 A-7. Obětí nehody se stal devětadvacetiletý Kurt Fisher. Očití svědci popisovali, jak se ze stroje ve výšce asi 500 metrů ozvaly dvě hlasité rány, bylo to nad lesem mezi obcemi Martinice a Paseky. Stroj se začal řítit k zemi a dopadl jen deset metrů od domu majitele přilehlé pastviny. Po nárazu vyhloubil mělkou rýhu, roztříštil se a vybuchl. Mladý pilot havárii nepřežil.

Trosky se rozlétly do vzdálenosti až 150 metrů, jejich úklid trval vojenské komisi z pardubického letiště několik dní. Tlaková vlna poškodila i rodinný dům, jehož majitel se dočkal odškodnění v podobě 700 protektorátních marek.

Stavení bylo časem zbouráno a okolí ještě nedávno prohledávali lidé prahnoucí po tom, aby nalezli zbytky německého letounu. To se mnohým podařilo, ale nyní je prostor od zbytků vraku vyčištěn.

„Vladimír Točík ze Stičan, vnuk Josefa Točíka, velitele partyzánské skupiny Malý Ferda, věnoval v roce 2013 našemu městu Proseč artefakt z tohoto letadla. Nalezl jej v blízkosti tehdejšího místa havárie,“ řekl starosta Proseče Jan Macháček.

ZACHYTIL O STROMY

Vloni v říjnu uplynulo padesát let od další smrtelné havárie, při které jižně od Proseče zahynul třiatřicetiletý pilot 1. třídy Jan Zikl. Stalo se to při prověrce bojové pohotovosti 20. stíhacího bombardovacího pluku. Ve výšce 300 metrů nad terénem za Luží vlétl do přeháňkové oblasti a poté do oblačnosti. Tři piloti vzlétli nad oblaky, ale kapitán Zikl zůstal ve stejné výšce. Poté zachytil o vrcholky stromů, jeho stroj Suchoj Su-7 se roztříštil o zem a vytvořil dlouhý průsek. „Pilot kpt. Zikl Jan byl vymrštěn se sedačkou a dopadl před trosky letounu mrtev,“ stojí ve vyšetřovacím spise ministerstva národní obrany.

Do dnešních dní je na místě dopadu vidět otisk Ziklova stroje a některé fragmenty lidé nacházejí dodnes. Kapitána Jana Zikla připomíná pomníček pár stovek metrů od místa, kde zahynul.