„S přechodem na EET jsem strávil čtrnáct dní života. Nejprve abych získal certifikát a přístupové údaje od finančního úřadu. Když jsem se pak s těmito údaji chtěl přihlásit na webové stránce ministerstva financí, tak jsem si nebyl jist, co tam mám v jedné rubrice správně vyplnit. Tak jsem volal na chrudimský finanční úřad, kde mi ale specialistka na EET řekla, že do toho programu nevidí a že by bylo nejlepší, kdybych se pozeptal nějakého svého kamaráda nebo známého, který má také pizzerii s rozvozem," říká Lukáš Zavřel, majitel Pizzerie Tomáto v chrudimské Štěpánkově ulici. „No a poslední čtyři dny zase bojuji s tím, že se mi program nechce spojit s ministerstvem financí a co chvíli mi vyhazuje hlášku o chybě komunikace," pokračuje podnikatel.

„V případě takovéto chyby jsem zákazníkovi schopen vyjet účtenku pouze bez fiskálního kódu. Kdyby chtěl účtenku podle všech pravidel, musel bych ho požádat, ať přijde později, nebo třeba až druhý den. Když bude vše fungovat, tak mu pak vydám tu samou účtenku ještě jednou, tentokrát i s příslušným kódem," popisuje svoje trable Lukáš Zavřel. Majiteli pizzerie kromě toho vadí, že musel vydat za nákup příslušného softwaru a hardwaru 65 tisíc korun, jež by jinak mohl využít ve své firmě efektivněji.

Prodavačky z provozovny rychlého občerstvení v chrudimské Havlíčkově ulici naopak označily včerejší rozjezd za naprosto bezproblémový. „Všechno zatím funguje, jak má. Uvidíme, zda to vydrží až do podvečerní uzávěrky," poznamenala jedna z nich.

JE TO NESPRAVEDLIVÉ

Jiří Malík, který provozuje restauraci na pardubické třídě Míru, vidí největší chybu EET v tom, že není zavedena plošně, ale v několika vlnách, které od sebe dělí i roky. „Je to nespravedlnost. K daňovým únikům může docházet napříč celým spektrem, proč restaurace už mají EET a řemeslníci ji mohou očekávat až někdy v roce 2018," ptá se Jiří Malík. Náklady na zavedení EET ve svém podniku odhaduje na patnáct až dvacet tisíc korun. Ceny pro zákazníky zatím zůstávají stejné. „Počkáme do konce roku, uděláme kalkulace a uvidíme. V současné chvíli nemohu úplně vyloučit, že se ceny změní," dodává majitel restaurace.

Nové náklady promítne do cen i choltický hospodský Josef Raba. „Zdražení ale nebude výrazné a nechám ho až na leden," říká hospodský, který zařízení pro EET koupil za 8 tisíc korun a režijní náklady odhaduje na 350 korun měsíčně.

ÚČTENKA ZA PŘÍPLATEK

Návštěvníci občerstvení v Perníkové chaloupce v Rábech si včera ke každé účtence, která byla vydána na útratu menší než sto korun, museli připlatit 10 korun. Provozovatel Luděk Šorm tímto opatřením reagoval na zavedení elektronické evidence tržeb.

„Jsem mile překvapen. Reakce lidí jsou zatím dobré. Oceňují, že jsme nezdražili zboží, nenadávají," svěřil se autor netradičního řešení. „Zákonem o EET se účtenky změnily na slosovatelné. Pro nás má tato nově vynucená služba zaevidování do EET hodnotu nejméně deset korun včetně 21 procent DPH a zákazníkovi bude na základě smluvních podmínek nákupu naúčtována na slosovatelnou účtenku spolu s ostatními službami a zbožím. Trafikanti také nerozdávají losy zadarmo," vysvětluje Luděk Šorm na facebooku. Naráží tak na informace, že ministerstvo financí údajně počítá s účtenkovou loterií, která by mohla být spuštěna v první polovině příštího roku. Luděk Šorm označuje EET za zločinnou buzeraci a šmírování. „Stát místo toho, aby dokazoval těm, co kradou, že jsou nepoctiví, tak chce po poctivých, aby dokazovali, že poctiví jsou," komentuje situaci Luděk Šorm.