Na konci vymleté a kostrbaté cesty se náhle vynořil téměř zapomenutý motoristický svět. Svět po kterém pánové chodili s hůlkou a dámy nemohly do společnosti bez slušivého kloboučku.
Už tehdy ale začaly po silnicích jezdit stroje, které dokládaly nápaditost i řemeslnou zručnost našich dědů a pradědů. A právě taková kola, motocykly i stará auta se sjela na antuková hřiště nedaleko Skutče. Někteří majitelé se neváhali sami přistrojit do dobových kostýmů, a tak byla iluze „prvorepublikových“ časů téměř dokonalá. Pojízdné exponáty přilákaly i mnohé děti, které žasly nad technikou, jaká už na silnicích nebývá k vidění.
Desetiletý Ondra Dostál z Luže přijel na sraz s rodiči i se svým bratrem Jirkou. Nad plechovou krásou mu přecházel zrak: „Ty auťáky jsou moc pěkný, ale snad ještě víc se mi líbí motorky. Jednou bych taky nějakou podobnou chtěl,“ svěřuje se klučina ochotně.
Za blyštivou podívanou stojí ale stovky či tisíce hodin poctivé řemeslné práce. Teprve poté se pozapomenuté vraky, vytažené mnohdy ze stodol a z dřevěných kůlen, změní ve vozítka, která se mohou směle vydat do silničního provozu. A třeba si i zazávodit. Stejně, jako auta, kola a motocykly ze sobotního srazu. A kdo vyhrál? Každý, kdo nezůstal doma!
