Kdo včely na podzim řádně nenakrmí, tomu můžou v zimě uhynout hlady. Mrazy jinak včelám nevadí, jsou totiž zvyklé shlukovat se do chomáče kolem matky, kde se obměňují z povrchu dovnitř a udržují si teplo. „Stačí, aby se v zimě oteplilo na několik dnů alespoň nad 10 stupňů a včely se uvolní a vyletí ven, jak my říkáme, vyprášit se. To znamená, že se musí vyprázdnit od výkalů," upozornil včelař.
Antonín Podhájecký chová 40 včelstev. S vytáčením medu začíná na konci května nebo začátkem června. „Jedná se o med světlý, květový, což je vlastně přírodní koncentrát nektarů z květů převážné léčivých rostlin. Je snadno stravitelný díky vyššímu obsahu jednoduchých cukrů a obsahuje pylová zrna, která jej obohacují o významné přírodní látky s povzbuzujícími účinky. Jde o rostlinné hormony, éterické oleje, aromatické látky apod," vysvětluje včelař. „Když je dobrý rok, následuje druhé vytáčení medu v meziobdobí a poslední vytáčení bývá na konci července. To už jde o tmavší medovicový med. V porovnání s květovým obsahuje víc fruktózy a dextrinů, ale hlavně více minerálních látek a stopových prvků," dodává Antonín Podhájecký, který ročně obvykle vytočí až dvě tuny medu. V srpnu však musí nakoupit tunu cukru, aby včely nakrmil.
Antonín Podhájecký si nechal ve VÚ včelařském svůj med testovat a získal certifikát o kvalitě s označením „Český med". Zkušený včelař je i předsedou Českého včelařského spolku v Ronově nad Doubravou, kde spolu s dalšími pomáhá začínajícím včelařům.
Pavel Kalina
