Vaší předchůdkyní byla dlouhá léta Mgr. Martina Vacková. Mohu se zeptat, kde teď působí?

Nastoupila do nově zřízené funkce, stala se manažerem kvality. Naše nemocnice má akreditaci kvality v oblasti zdravotní péče, která je daná zákonem, a je rovněž certifikována ve zdravotnických a technických provozech. S tím je spojena spousta administrativy, hlídání legislativy, obnovování standardů a podobně. Proto bylo vyhodnoceno, že je to velmi obsáhlé a tato problematika by se měla vykonávat samostatně. Jsme rádi, že tuto práci dělá člověk, který nepřišel zvenčí a podílel se na kvalitě péče už předtím. Dobře ví, co má dělat.

Jste ve funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči něco přes měsíc. Co vaše práce obnáší?

Spadají pode mne všechny nelékařské profese, mám nad nimi metodické řízení. Také mám na starosti urologickou a plicní ambulanci, které nemají své primariáty. Součástí mé práce je i vedení nutričních terapeutů. To je v Chrudimské nemocnici novinka, dosud totiž byli součástí stravovacího provozu. A nebyl to právě ideální stav. Sami všichni víme, že výživa pacientů v nemocnicích je velmi diskutovaným tématem. Nutriční terapeuti jsou pro klinická pracoviště velmi důležití a nesmíme je opomíjet. V současné době provádíme určité nastavování procesů, snažíme se o zlepšení, jež by vyhovovalo oběma stranám. Nutriční terapeut chodí na oddělení a sestavuje na míru stravu pacienta. Zároveň úzce spolupracuje se stravovacím provozem Kontroluje vše, dodržování norem, teplotu jídla, skladbu pokrmu a jeho zařazení do správné dietní skupiny. Kuchyň není jen o vaření, je to velmi složitá a odpovědná práce.

Uprchlíci, to je nyní velmi aktuální téma. Dokázala by nemocniční kuchyň připravit jídla i podle náboženského vyznání?

K tomu jsme byli vstřícní vždycky. I o víkendu, když se tu objeví pacient vegetarián, nutriční terapeut je schopen stravu zařídit. Může jít o bezlepkovou dietu nebo arabskou stravu, tohle všechno umíme zařídit.

A co v poslední době moderní syrová strava raw?

Ráda bych upozornila, že musíme hledět i na ekonomickou stránku věci. Je finanční limit, který překračovat nemůžeme. Na pacienta je vyhrazeno 80 korun denně. Ale třeba pro maminky v porodnicích máme 130 korun. Je to dáno tím, že jejich strava je obohacována o vitamíny.

Ale i přesto nejsou ženy příliš spokojeny…

Ano, teď jsme vyhodnocovali dotazníky spokojenosti a opět je nejvíc negativních ohlasů z porodnice. Některé maminky si ale neuvědomují, že kvůli kojení nemohou nadýmavá jídla a podobně a musí být dietně omezeny, a tak si stěžují. Jejich náměty do koše neházíme, naopak se snažíme o to, abychom jim jídelníček zpestřili a stravou jim neublížili.

A jiní pacienti jsou spokojeni?

Ale samozřejmě se objeví některé negativní ohlasy, třeba o jednotvárnosti jídelníčku. Když je pacient delší dobu hospitalizován, setká se se stejnými jídly. Pracujeme na tom, aby se strava stala pestřejší při stejném zachování nutričních hodnot a norem. Jednou z cest je pozvat renomovaného kuchaře, jako to už učinily některé české nemocnice. Ale zatím to není aktuální věc.

Máte na starosti ošetřovatelky a zdravotní sestry. Je jich dost?

Chrudimská nemocnice je malá, uzavřená, dá se říci že i rodinná. Fluktuace personálu není u nás velká. Ale pravda je, že začínáme potýkat s nedostatkem personálu. Dlouhodobě je to na ARO, což je velmi exponované pracoviště specifické zatížeností zdravotních sester a lékařů. Ale nedostatek se projevuje i na lůžkových odděleních a LDN.

Čím je to zapříčiněno?

Je v tom vzdělávací systém. Druhá věc je finanční ohodnocení a na třetím místě stojí distribuce žáků ze škol. Naše spolupráce s místní zdravotně sociální školou je výborná, ale letos poprvé si ani jeden zdravotnický asistent nepodal žádost o zaměstnání v nemocnici. Všichni budou studovat dál anebo odcházejí do jiných oborů nebo za lepšími výplatami do fakultních nemocnic. Pardubická univerzita bude distribuovat své absolventy v září a my očekáváme i věříme, že některý u nás nastoupí.

Po čtyřletém studiu je z dívky zdravotnický asistent, nikoliv zdravotní sestra. Je to správné? Není nedostatek personálu zapříčiněn právě tímto systémem?

Pro nás je zdravotnický asistent velmi přínosný, ale má omezené kompetence. Nemůže aplikovat léky do žíly, což je denním chlebem sester ve všech odděleních. Ale pravda je, že bychom se s nimi měli naučit pracovat. Asistentka všechnu péči zvládne, jen tu injekci dá pacientovi její kolegyně.

Co byste chtěla zlepšit ve svém působení ve funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči?

Já si myslím, že v této nemocnici jsou parametry nastaveny dobře a je jen třeba s nimi umět pracovat. Dotáhnout věci do konce. Nechci nic překopávat na druhou stranu. Ve funkci interního auditora jsem prošla celou nemocnicí od suterénu do čtvrtého patra, takže vím, co a jak.

Co říkáte na sloučení nemocnic Pardubického kraje?

Pocítili jsme jako první společné nákupy zdravotnického materiálu s Pardubickou nemocnicí, ale nic jiného se ani po sloučení nezměnilo. Jsou to věci, které se odehrávají hlavně na papíře. Personál ani pacienti to nepocítili, máme zachovanou svou autonomii. Do budoucna by to mohl personál pocítit na výplatách bude společná kolektivní smlouva a platy se budou mezi nemocnicemi vyrovnávat.

Jak po náročné práci relaxujete?

Ve volném čase se snažím aktivně odpočívat.

Mojí výhodou je, že za sebou zavřu dveře kanceláře a přepnu na režim domácí. Začnu přemýšlet, co k večeři, stávám se matkou a manželkou na plný úvazek. Jdu si zacvičit, pracuji na zahrádce. Golf a jiné ušlechtilé sporty ode mne nečekejte.