Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopust. Maškara patřila v Hamrech k samozřejmostem roku už za první republiky a asi i ještě za Rakouska-Uherska. V letech 2. světové války se maškarní obchůzky nekonaly. Poprvé se o obnovení maškar začalo uvažovat už v roce 1961. Iniciátorem byl pan Vlasta Slezák, jemuž se podařilo opatřit ještě z odložených věcí po půdách domků kusy maškarních obleků, z kterých se pak sestavily dnešní podoby maškarní obchůzky.

Maškara se zpravidla shromáždila před obecním úřadem a za zvuku pochodu se odebrala ke starostovi obce pro povolení k obchůzce. Poté putovala dům od domu, muzikanti hráli krátkou melodii a podle odměny ji opakovali. Turci se drželi s hudbou, kdežto ostatní maškary začaly prohánět přihlížející.

Přitom se maškary snažily vykonat i mnoho různých služeb, jež se od nich očekávaly. Například židi se zabývali obchodem. Zpravidla nabízeli nejrůznější potřeby erotického poslání. Rasové se soustředili na oholení mužů. Kominíci kontrolovali komíny a stav topidel. Slamáci dbali na požehnání dobré úrody. Kobylka proháněla obtloustlejší účastníky maškary.

Celé té společnosti velel „laufr" a u něho byla žena, jež přijímala peníze za návštěvu.

www.masopusthamry.cz, Jaroslav Šťastný