Kliknutím zvětšíteV Chrudimi hnízdí přibližně 500-550 párů havranů. „Podle zákona není možné shazovat hnízda s vejci, jen před zahájením kladení a inkubace. Shazování v minulých letech počet hnízdících havranů prokazatelně nesnížilo, naopak došlo k redistribuci z hlavních kolonií do dalších částí města, zejména do Městského parku. Tím město umožnilo jejich rozptyl a problém se umocňuje,“ řekl ornitolog Roman Hellinger.
Likvidace hnízd je i navzdory tomu pro letošní rok v plánu. „Rozhodnutí o povolení shozu havraních hnízd je vydané, momentálně se čeká na termín nabytí právní moci. Poté je shodíme. Jsme však limitováni začátkem hnízdního období, tedy koncem března,“ uvedl mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec.
Na migraci havranů do jiných chrudimských čtvrtí, kde dříve nebývali, se podepsaly i přírodní živly. „Můžou za to dvě větrné smrště, které se prohnaly městem v letech 2008 a 2013. Tehdy přišla o přístřeší jedna z největších kolonií v Čechách. Vliv na to mělo i skácení topolů u Chrudimky na Ptačím ostrově,“ řekl Tibor Schwarz z ekologické organizace Zelený dům Chrudim.
Hřbitovy, parky, stromy u hasičské zbrojnice nebo na Žižkově a Školním náměstí, tam všude se objevují hnízda. „Lidé v minulosti hodně nadávali na hluk a trus v kolonii v Moravské ulici v blízkosti rodinných domů. Teď je problém všude, ale hlavně na hřbitově, kde jsou pokálené náhrobky,“ řekla důchodkyně Anna.
V Pardubicích není s havrany problém
S havrany naopak nemají problém v Pardubicích, kde na letišti každoročně v „sezoně“ nocuje kolem pěti tisíc ptáků. „Tam nehnízdí na hřbitově ani v parcích, ale tradičně hlídkují třeba u nádraží, na Závodu míru a podobně. To hejno se prostě jen stěhuje a není tam trvale,“ vysvětlil Schwarz.
Řada dalších měst se snaží počet havranů regulovat a stěhovat je mimo obydlená území. V jihočeském Táboře dokonce nasadili káňata Harrisova. Zkušení sokolníci z českobudějovického letiště „operovali“ na sídlišti se svými dravými svěřenci tři týdny. Rada města na jejich práci uvolnila celkem 81 tisíc korun.
„V závěru plašení už havrani na přítomnost káňat nereagovali. Jejich hnízdní pud byl silnější než strach z dravců,“ řekl Jiří Rozum z táborského odboru životního prostředí.
Strach z káňat ale měli majitelé malých psích plemen. „To víte, že se budu bát venčit. Radnice nás ale předem varovala pomocí letáků, kterým místům se máme vyhnout. Ta trocha nepohodlí za zbavení se havranů určitě stojí,“ sdělila majitelka jorkšírského teriéra Pavla Svobodová.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
