Některé pasáže dokumentu rozčílily místostarostu města Romana Málka tak, že radním doporučí, aby návrh neschvalovali.

Vlastníkem pozemku je město. Pokud by návrh krajského úřadu jeho zástupci odhlasovali, pardubičtí úředníci by měli v kompetenci povolování veškerých akcí, které se budou v parku konat za předpokladu, že je navštíví víc než šedesát lidí na více než pět hodin.

O městském pozemku rozhoduje kraj

„Ornitolog se má vyjadřovat, zda se kvůli hnízdění smí akce konat.

Třeba Bambiriáda se připravuje řadu měsíců dopředu a v zimě ještě není jasné, kde přesně si havran postaví hnízdo.

Povolení tak pořadatelé ani nemusejí získat. Je to velká byrokracie,“ míní místostarosta Roman Málek.

Podle jeho slov by mohl nastat paradox v momentu, když se dvě třídy mateřské školky rozhodnou uspořádat dětský den v parku. I v tomto případě není povolení k pořádání akce na vlastníkovi pozemku, tedy na městě, ale rozhodování náleží krajskému úřadu.

Kam s havrany?

Plán péče nic nehovoří o tom, že by se kolonie havranů měla postupně přesouvat směrem na Habrov, podle mínění ornitologů to není až tak velký problém.

Lidem žijícím v blízkosti hnízdiště, obyvatelům Slezské, Moravské nebo Slovenské ulice, by se bezesporu velmi ulevilo.

V kolonii bylo původně osm stovek havranů, teď jich je údajně přes tři tisíce. V neprořezávaných stromech uprostřed obytné zóny se jim daří skvěle a když budou žít ve zvlášť chráněném území, jak krajský úřad navrhuje, budou zde navěky.