Záznam z jednání chtěl pořídit Zdeněk Kubala, jenž uvedl, že točí pro stranu Pirátů. Starosta Petr Řezníček k němu přistoupil ještě před začátkem schůze a požádal ho, aby se mu představil a uvedl důvod natáčení. Po několika větách klidného dialogu však starosta překvapivě vystoupil s požadavkem, aby bylo o kameře v sále hlasováno.

Z pětadvaceti přítomných zastupitelů jich natáčení podpořilo jen dvanáct a dalších deset věc zaujala jen do té míry, že se hlasování zdrželi. Zbývající tři zastupitelé byli dokonce proti.

Zdeněk Kubala, jemuž nepomohl ani předem avizovaný odkaz na jeho ústavní právo, pak kameru vypnul. „Výsledek hlasování mě vlastně ani moc nepřekvapil. Poradíme se nyní uvnitř Pirátské strany a zvážíme další postup," uvedl poté kameraman, který nad nepřijatelným postupem samosprávy jen rozpačitě pokrčil rameny.

Jedním z chrudimských zastupitelů je přitom například i právník a parlamentní poslanec Jan Chvojka, jenž je sám členem několika sněmovních výborů a podvýborů zabývajících se agendou v oblasti práva. Požadavek na hlasování ale ani on nerozporoval. V úterý navíc v odpovědi na telefonický dotaz připustil, že ve věci nemá sám za sebe jasno.

Starosta Petr Řezníček teď ale svou chybu uznává. „Uvědomuji si lapsus, který nastal. Ve chvíli, kdy se mě někteří zastupitelé ptali, co dělá ta kamera v sále, jsem si ale nebyl jistý dalším postupem," řekl starosta.

„Samozřejmě, že kamera mohla být v sále bez problémů po celou dobu, jenže to jsem si uvědomil až krátce poté," říká nyní Petr Řezníček. Hájí se přitom tím, že v první chvíli se v něm „pralo" pomyšlení na dvě rozdílné instituce. Na jedné straně na Úřad pro ochranu osobních údajů a na straně druhé pomyšlení na stanovisko neziskové Otevřené společnosti. Tedy organizace, jež neúnavně a dlouhodobě argumentuje nutností svobodného přístupu k informacím.

V úterý ráno si pak starosta vyžádal telefon i na onoho kameramana. „Omluvím se mu a zkusím mu vysvětlit, jak se věci seběhly," řekl starosta.

Šibeniční termín?

Na otázky maximální informovanosti pak došlo v průběhu schůze ještě několikrát. Mezi koalicí a opozicí to kříslo zejména v okamžiku, kdy se diskutovalo o žádosti Svobodných. Tedy strany, která chce docílit stavu, kdy budou veškeré podklady pro jednání zastupitelů předem dostupné na internetu a to i pro širokou veřejnost.

V této otázce se pak vedla slovní bitva především o to, zda Svobodní podali svou žádost o zařazení příslušného jednacího bodu včas. Podle nich ano, avšak podle radnice nikoliv. Radnice totiž slovy starosty Petra Řezníčka namítá, že program musí být veřejně vyvěšen nejméně deset dní před jejím začátkem. V takové situaci prý není možné, aby s požadavkem na začleňování bodů do programu přicházely strany až v té úplně poslední chvíli a to ještě tak, že podnět prostě uloží na podatelnu úřadu. Vždy prý totiž chvíli trvá, než se záležitost dostane až na stůl k příslušným úředníkům a nějaký čas si vyžaduje i její následná administrace.

„V tomto směru chceme upravit jednací řád zastupitelstva tak, aby v něm bylo zcela jasně dáno, že materiál musí být předán dejme tomu oněch deset dnů předem, ale vždy nejpozději ve středu, aby úřad měl vůbec šanci celou záležitost zadministrovat," řekl starosta.

Ondřeji Kudrnáčovi (ANO 2011) se zase na schůzi nelíbila podoba projednávaných materiálů zobrazených projektorem. Šlo hlavně o výřezy map bez širšího kontextu či o promítání dokumentů otočených o 90 stupňů. Vedení města přislíbilo v této věci nápravu.