„Na setkání s ruční prací si musíme vzájemně udělat čas. Tohle stavení, v němž pracovali a žili hlinečtí tkalci, má jedinečnou atmosféru, která dokáže podtrhnout už málem zapomenuté řemeslo,“ vysvětlil Josef Fidler.

Právě kvůli autentičnosti a náročnosti tkané práce by nikdy své výrobky neprodával na e-shopech. Podle jeho přístupu by se jednalo o degradaci významu ruční práce. „Nebudu prodávat své zboží, aniž by ho zákazníci viděli na vlastní oči. Pouze osobní návštěvou tkalcovny mohou pochopit nejen pracovní postup výroby, ale také hodnotu ruční práce,“ popsal.

K tématu:

Doménou padesátiletého hlineckého tkalce je žinylka. Jde o vlasovou tkaninu s výraznými řádky, která vzniká jedinečnou rukodělnou technologií. Právě prostřednictvím žinylky Josef Fidler před časem navázal spolupráci s renomovanou módní návrhářkou Beatou Rajskou. A ona velmi nápaditým způsobem žinylku využívá ve své práci.

„Stali se z nás přátelé. Obrovskou radost jsem měl z její únorové návštěvy v den, kdy se v Hlinsku konalo Rozloučení s masopustem. Na počkání tam v masce cikánky hádala z ruky a vnesla na Betlém svůj nezaměnitelný temperament,“ usmál se Fidler.

Beata Rajská ho v tvorbě hodně inspiruje. „Chtěl jsem dát žinylce současný vzhled, aby byla nositelná pro dnešní dámy. A kdo jiný by mohl náročný úkol splnit než ona? Naučila mě také spoustu jiných věcí, jednou z nich je umění dívat se na ruční práci jiným pohledem, jít do skutečné hloubky. Nejdůležitějším poznatkem, který jsem od ní získal a naučil se, je vážit si své práce a nesnižovat její hodnotu,“ zdůraznil Fidler.

Světový unikát

Rajská přiznala, že ještě nedávno toho o žinylce příliš nevěděla.

Co je žinylka

Vlasová tkanina s výraznými řádky vzniká jedinečnou ručně tkanou technologií. Zrodila se ve Francii, počeštěný název pochází ze slova chenille - housenka. Zvláště na Hlinecku se stala od roku 1880 významným oborem ručního tkalcovství, především zásluhou místního továrníka Josefa Laška, který technologii poupravil a za zdokonalení výroby žinylky obdržel od císaře Franze Josefa v roce 1892 nejvyšší státní ocenění Zlatý kříž.

V současné době je ručně tkaná žinylka zapsaná na Seznam nemateriálních kulturních statků tradiční lidové kultury České republiky, a tím se její obnovená výroba stala kulturní památkou.

„Ale když mě navštívil Josef Fidler, poznala jsem, že jde skutečně o světový unikát. Padesát procent lidí mi řekne, že žinylku nosila jejich babička. Ano, nosila. A nejen ona - Hana Podolská ji měla k dispozici pro Adinu Mandlovou a další dámy první republiky. Žinylka se začala tkát ve Francii roku 1750 a tak nějak se dostala i do Hlinska, kterému se později říkalo Česká Vídeň. Je úžasné, že mohu s panem Fidlerem, který žinylku vzkřísil, spolupracovat,“ řekla Beata Rajská.

close Len přadný si tkadlec sám pěstuje ve skanzenu na Veselém Kopci. info Zdroj: fb Josefa Fidlera zoom_in Len přadný si tkadlec sám pěstuje ve skanzenu na Veselém Kopci.

Hlinecký tkadlec v poslední době hodně spolupracuje s motorkáři, kteří objevili kouzlo a krásu jeho šátků v ikonických barvách strojů značek Indian a Vespa. Šátky, navržené speciálně pro tyto dvě legendární značky, se vyznačují decentním zpracováním, v němž vyniká výrazný dezén.

Josef Fidler prezentuje svoji tkalcovskou práci i ve skanzenu na Veselém Kopci, kde pěstuje a zpracovává dnes již vzácnou rostlinu - len přadný. Během speciálních komentovaných prohlídek přibližuje lnářství návštěvníkům tohoto pohádkového místa. Len přadný už před časem zmizel z českých polí a pěstují ho jen v několika šlechtitelských stanicích zejména na severní Moravě.

„Myslím, že si to nezaslouží. Byl bych moc rád, kdyby se opět dostal do povědomí lidí, a proto jsem hrdým členem Svazu lnu a konopí,“ uvedl Fidler, jehož práce byla už několikrát představena v televizních pořadech Co naše babičky uměly a na co jsme již zapomněli nebo Toulavá kamera.