Dřevo se tady řezalo, rylo, obrušovalo i malovalo a ze dřeva byl také vor, jenž vozil návštěvníky po hladině řeky Chrudimky. Rezervace v Betlémě i přilehlé nábřeží pod Orlovnou se totiž staly dějištěm druhého ročníku Dne dřeva, jenž byl letos zakomponován do festivalu Duhového léta v Hlinsku.

Že se v Betlémě něco děje, toho si turisté mohli všimnout už při spatření koňských povozů s dětmi, které odsud vyjížděly na okružní jízdu městem. Na samotné „místo činu" mohl návštěvníky přilákat i pro město nepříliš typický zvuk motorové pily. S tou se tu již od dopoledne zručně oháněl Václav Vondra z Počátek. Pila se v jeho rukách měnila v magický nástroj, pod jehož doteky dřevěné špalky ožívaly a v několika minutách se nabývaly podob lidských postav, ptáků, želv, ale například i květin nebo dřeváků. „Vypadá to rychle jednoduše, ale spoustu práce pak dá ještě opracování řezby její konečné podoby," říká mistr, jehož v dětství k jeho činnosti inspiroval jeden televizní pořad. „Vyřezávání jsem se začal věnovat ve třinácti. Teď už jde o moji hlavní profesi," říká řezbář s úsměvem.

Jen co pila utichla, ožilo pro změnu pódium před jednou z roubenek, To na ně vstoupili tančící a zpívající chlapci a děvčata z folklorního souboru Vysočánek.

„Nohy mám jako v ohni," postěžoval si jeden z tanečníků obutých ve vysokých botách, ale na jeho výkonu ani na výkonu jeho kamarádů nebylo spalující horko znát.

O poznání lépe na tom byli ti, kteří se svezli třeba na voru po Chrudimce nebo se uchýlili do stínu k ledovým nápojům. Tady každý rychle nabral sil, a šel si Den dřeva užít s novou chutí. A že bylo co. Děti barvily a omalovávaly drobné figurky, střílely z luků, chodily na chůdách, měnily tvar dřeva pod vedením zkušených a stále ochotných řezbářů, zatímco dospělí nakupovali například na jarmarku.