Krvavou lázeň na bojištích po celé Evropě nám dodnes připomínají pomníky padlých, které můžeme nalézt téměř v každé větší obci. Může jít jen o pamětní desku či velkou sochu, kterými tehdejší obyvatelé uctívali památku navždy ztracených sousedů.

Velkým pomocníkem pro pátrání po pomnících na Chrudimsku je kniha Pomníky a pamětní desky Chrudimska vydaná Okresním muzeem Chrudim v roce 2002 a také internetový server Spolku pro vojenská pietní místa (vets.cz), z nichž budeme čerpat inspiraci i materiály pro tuto rubriku.

Již nyní je jasné, že v přiděleném prostoru nebude možné popsat a uvést všechny pomníky. Otiskneme pouze výběr a čtenář chtivý dalších informací bude moci vzít do ruky výše zmíněné informační zdroje a prozkoumat další pietní místa osobně, neboť ta by nikdy neměla být zapomenuta.

Tuto rubriku zahájíme pomník hlineckých občanů, který stojí na Adámkově třídě v blízkosti Gymnázia K. V. Raise v Hlinsku.

Velká slavnost

„Pomník byl odhalený 21. června 1925 – v rámci legionářských slavností. Po průvodu občanů, spolků, zástupců úřadů a spolků k pomníku následovaly slavnostní projevy předsedy zdejší jednoty Čs. obce legionářské V. Rudolfa a župního tajemníka Neumana z Opatovic. V závěru převzal starosta A. Kozel pomník do opatrování města.

Slavnost byla zakončena lidovou veselicí na cvičišti v Olšinkách za účinkování pardubické hudby. V předvečer odhalení pomníku sehráli místní ochotníci v sokolovně satirickou komedii Návrat legionářův," popisují odhalení autoři knihy Pomníky a pamětní desky Chrudimska.

Socha z královédvorského pískovce představuje Čechoslováka, který v jedné ruce třímá meč a v druhé pruty svornosti. Symbolický hrdina stojí na žulovém podstavci, na kterém je vytesán nápis: „Zemřeli, aby žili věčně."

Není bez zajímavosti zmínit, že základní kámen tohoto pomníku byl položený 10. října 1924 a u této příležitosti byla uspořádána slavnost. Autory návrhu jsou akademičtí sochaři A. Odehnal a K. Pavlík z Prahy.

(lv)