Po komunálních volbách nastala ve městě zásadní změna. Starostku Magdu Křivanovou (ODS) vystřídal ve starostenském křesle Miroslav Krčil, bez politické příslušnosti, který kandidoval za ČSSD. Dostal nejvíc preferenčních hlasů a s jeho nástupem začaly na radnici velké změny. Některé kroky jsou kvitovány, jiné se staly z pohledu opozičních zastupitelů terčem kritiky.

Starosta Krčil je rád, že nové vedení města dokázalo okamžitě nastartovat přímou komunikaci se spoluobčany, kteří mu říkají své názory. „Neřídíme město jen od stolu, snažíme se být hodně v terénu. Absolvovali jsme již řadu setkání s občany, a to včetně místních částí, což je trend, ve kterém pokračujeme," uvádí starosta.

Koho máme na hlinecké radnici?

Kritika lidovců

Komunikace s občany byla úspěšně nastartována, ale v zastupitelstvu vázne. Tvrdí to opoziční zastupitelé, kteří zareagovali na výzvu Deníku. „Po necelém roce od voleb na mě nejvýrazněji působí dvě věci: Někdy až křečovitá snaha nového vedení měst za každou cenu dělat mnohé věci jinak, než to fungovalo doposud a mnohdy dobře. Jde například o údržbu zeleně, služby městské policie, nové odbory a oddělení na městském úřadě a podobně. Druhým výrazným prvkem ve vnímání nového vedení města je, přes předvolební sliby, totální absence naslouchání dobře míněných námitek a argumentů některých zastupitelů a odborníků samozřejmě zejména z řad opozice," tvrdí zastupitel Josef Remeš (KDU- ČSL). Jeho stranický kolega Pavel Šotola má podobný názor: „Co se novému vedení stále nedaří, je kultivované řízení jednání zastupitelstva. Rozhodnutí vedení jsou většinou z pozice „moci", tedy většiny, bez odborných znalostí. Proto na zastupitelstvu téměř chybí věcná diskuse a na řadu dotazů neumí vedení města konkrétně odpovědět. Nyní hovořím o scénáři zřízení středního odborného školství ve městě, když už se za tímto účelem koupil objekt, ale i o rozšíření služby městské policie při zachování stejného počtu strážníků. Myslím, že stávajícímu vedení chybí vize a smysl pro fundované rozhodování," míní Pavel Šotola.

Máme tu i názor dalšího lidoveckého zastupitele Josefa Jůna. „Stávající vedení města Hlinska za uplynulý rok ve funkci často prokázalo, že je mu lhostejné stanovisko odborníků, jako podklad pro rozhodování o jednotlivých záležitostech. Vlastní běžná správa zatím nějak funguje, ale deklarovaná „změna k lepšímu" je v nedohlednu. I když jeden rok je samozřejmě malý interval, stávám se skeptikem," říká Josef Jůn.

Snaha o učiliště

Dočká se Hlinsko učiliště? Na to jsme se zeptali starosty města Miroslava Krčila: „Řekl bych, že jsme se dokázali z roviny zbožného přání dostat na úroveň, kdy máme jasně stanovenu cestu a postupně naplňujeme dílčí kroky. Tím ale rozhodně neříkám, že máme vyhráno! Naopak, čeká nás těžká a složitá cesta. Na úplném počátku jsme se domluvili s Pardubickým krajem, že návrat středního odborného školství do Hlinska nemůže být jen nějaké populistické plácnutí do vody, ale že musí mít naprosto reálný základ především v návaznosti na uplatnění absolventů. Kromě toho, že máme podepsané zhruba třiceti starosty z Hlinecka memorandum o potřebnosti středního odborného školství v Hlinsku, máme též písemně deklarovaný zájem zaměstnavatelů podílet se na celém projektu, a to i finančně. Právě toto považuji za zcela klíčový moment. Je to jasný argument. Dvakrát jsem osobně jednal o celém záměru i s ministryní školství. V postupných krocích teď budeme pokračovat s maximálním úsilím."

Spokojení komunisté

Jak vidí rok po volbách zastupitelé za KSČM? Po volbách se pro ně příliš nezměnilo, zůstali v opozici. Ale kupodivu nalezli s vedením města společnou řeč a kritizují opoziční kolegy. „Vždy jsme se ale snažili a nadále snažíme o konstruktivní opoziční politiku, která spočívá v tom, že na prvním místě je vše dělat k prospěchu občanů města. To se nedá říct o některých zastupitelích z dalších opozičních stran. Měli by se nad sebou zamyslet a začít navštěvovat nějaké „kurzy politického chování a kultury". Nové vedení města ukázalo, že je o závažných problémech ochotno jednat opravdu se všemi. KSČM toto vítá, ale zároveň musíme podotknout, že se žádnou stranou ani hnutím jsme neuzavřeli žádnou dohodu a ani o tom neuvažujeme," řekl zastupitel Bohdan Němec.

Vážné obvinění

Zasedání hlineckého zastupitelstva jistě nebývá poklidnou procházkou růžovým sadem, často při něm bývá dusno.

Příkladem je jednání z 21. září, kdy zastupitel Vojtěch Kyncl (ODS) osočil starostu Miroslava Krčila z toho, že si zjišťoval údaje o něm a celé jeho rodině. Toto závažné obvinění starosta odmítl s tím, že k takovému kroku nikdy nepřistoupil a ze strany Kyncla jde o vědomě lživé tvrzení. To prohlásil i dodatečně před kamerou místní televize KIS.

Údržba zeleně

Lidovečtí zastupitelé se ve své kritice dotkli údržby městské zeleně. Tu před volbami vykonávaly externí firmy a poté přešla pod město.

„Jsem přesvědčen o tom, že se tento náš krok osvědčil a do budoucna ještě osvědčí. Například už dnes udržujeme více ploch, které se roky za působení externí firmy neudržovaly. Dále pracovníci úseku provádějí i drobné údržbářské a řemeslnické práce, v týmu jsou totiž šikovní truhláři i nástrojaři. Celá záležitost má však více rovin. Zaprvé, dali jsme práci našim lidem z regionu. I když připouštím, že najmout si cizí firmu bylo pro vedení města pohodlnější a prakticky bez starostí, ale my máme jinou filosofii. Naše pohodlí není rozhodujícím kritériem. Zadruhé, ve střednědobém horizontu můžeme i ušetřit finance. Zatřetí, zřízení úseku údržby je součástí celkového pohledu na způsob zajištění některých potřeb města, který je naprosto odlišný od našich předchůdců," řekl k tématu starosta Krčil.

Co se povedlo?

Opoziční zastupitelé se většinou odpovědi na naši otázku, co se za rok hlinecké radnici povedlo, vyhnuli. Sluší se proto vyjmenovat konkrétní věci. Patří mezi ně vypracovaný přehled nevyužitých areálů k podnikání a to, že radnice vstoupila do jednání s agenturou CzechInvest i ministerstvem průmyslu a obchodu. Investoři mohou přijít.

Vypracován je třípilířový koncept rozvoje vzdělávání, který zahrnuje celý region Hlinecka. Připraven je střednědobý plán investic, který obsahuje více než 40 akcí.

Radnice zahájila projektovou přípravu, aby bylo město schopné čerpat dotace. Tu první už získalo jde o více než sedm milionů korun. 

Tři tisíce korun za každého novorozence

Další novinkou, která přišla nástupem nových radních a zastupitelů, je finanční příspěvek 3000 korun na každé novorozené dítě.

Že by se počet hlineckých občanů proto zvýšil, se očekávat nedá, ale rodiče jistě peníze vítají. 

Stravování dětí bude zajišťovat město

Po komunálních volbách se začaly v Hlineckých novinách objevovat články, které nešetřily kritikou bývalého vedení radnice. Hnutí ANO 2011 se v jednom z nich zaměřilo na školní stravování. To od roku 2010 zajišťuje společnost Scolarest a jak hnutí ANO 2011 ve svém prohlášení uvedlo, jen za období od 1. 9. 2010 do 31. 12. 2014 zaplatilo město Hlinsko za vodu, elektřinu a plyn spotřebovaný Scolarestem více než 6,6 milionu korun a do konce června 2016, kdy skončí smlouva mezi městem a Scolarestem, přesáhne tato částka pravděpodobně 8 milionů korun. „Jak jsme si ověřili v jiných městech, kde mají uzavřenou obdobnou smlouvu se Scolarestem, náklady na elektřinu, vodu a plyn obvykle hradí Scolarest. Případně došlo k dohodě a nějakému kompromisu, kdy Scolarest hradí většinu těchto nákladů, například v Bystřici nad Pernštejnem," píše se v prohlášení s tím, že záměrem článku nebylo poškodit společnost Scolarest, neboť ta se chovala podnikatelsky a tržně a dělala pouze to, co jí bylo minulým vedením města umožněno.

Při posledním zasedání zastupitelstva 21. září zřídilo novou příspěvkovou organizaci Školní jídelna Hlinsko, Ležáků 1449. Bude zajišťovat stravování žáků od příštího školního roku. Jak v Hlineckých novinách napsalo vedení města, přínosem tohoto modelu je možnost účinnější kontroly a vlivu na přípravu a následně i na samotný stravovací proces. „Z analýzy financování stravovacích služeb (ve ŠJ Ležáků a výdejně v ul. Máchova) poskytovaných dříve příspěvkovou organizací a nyní externí firmou pak vyplývá, že výše příspěvku města na pokrytí ztráty u obou způsobů je srovnatelná. Jedná se ročně v průměru o částku 700 750 tis. Kč. Možná úspora finančních prostředků (snižování ztráty) nové příspěvkové organizace je ve spotřebě energií přímá kontrola. Další úspory lze dosáhnout u režijních nákladů u případného vyššího počtu obědů, kdy tyto náklady nerostou úměrně se zvyšujícím se počtem obědů," uvedlo vedení města. 

ANKETA: Cítíte změnu, která na radnici po volbách nastala?

Marcela Srpová, Hlinsko, 52 let

Určitě to poznat je, třeba v úklidu na sídlišti. Na hlineckých webových stránkách se dozvím víc informací. Tam, kde bydlím, jsou ale špatné parkovací podmínky.

Libuše Michlová, Hlinsko, 22 let

V Hlinsku bydlím asi půl roku a jsem tu maximálně spokojená. Nic bych tu neměnila. Rozhodně mě těší vyžití pro děti je tu plavecký bazén, hřiště i sjezdovka.

Hana Odehnalová, Hlinsko, 49 let

Nová radnice se snaží. Starosta nám slíbil opravit 20 let starý chodník, tak snad se už dočkáme. Vadí mi ale kostky na náměstí, když to namrzne, je to kluziště.

Marcela Dřevikovská, Srní, 35 let

Je to znát. Začalo se více řešit hospodaření s odpadem. Objevily se tu ve větší míře třeba popelnice na biologický odpad. Těší mě, že v Hlinsku je spousta kulturních akcí.

Eva Juhasová, Hlinsko, 58 let

Nevidím žádné velké změny. Vadí mi nedostatek lékařů, hlavně zubařů. Mně umřel zubař a dva roky už čekám na nového. Kromě investorů by se sem měli lákat i doktoři.