Z mrazů bez silné sněhové pokrývky se zemědělci na Chrudimsku neradují, neboť trpí ozimá setba. Pokud by ale ještě přituhlo, mohlo by ubýt hlodavců.
„Kdyby dostatečně nasněžilo, obilí by si hovělo jako v peřině. Takto ale suchý mráz půdu na povrchu deformuje a během tohoto procesu se až polovina kořínků ozimé pšenice může poškodit a přetrhnout. To se může negativně podepsat na budoucím výnosu," vysvětluje Miloslav Zitko, soukromý zemědělec z chrudimského Vlčnova.

Mráz přitom podle něj zároveň není až tak silný, aby dokázal zničit různé škůdce. „Velké mrazy nesvědčí třeba myším, stejně jako různým bakteriím a plísním. Ty přemrznou a zjara pak bývá situace natolik dobrá, že se pole nemusí ve velké míře ošetřovat chemickými prostředky. To je samozřejmě přínos pro životní prostředí a také to zemědělcům šetří náklady," doplňuje Miloslav Zitko.
Vody je stále málo

Mezi ozimy převažují na polích Chrudimska obiloviny, ozimá však může být i řepka. Tyto plodiny totiž dozrávají dříve a mívají proti jařinám i lepší výnos. „Je-li teplý podzim, a to ten loňský byl, rychle povyrostlé výhonky mají velmi jemná pletiva a ta jsou náchylnější k mrazovému poškození. Záleží tedy i na volbě vhodné odolnější odrůdy," říká ředitelka Agrární komory Chrudim Vanda Rektorisová.

Všechny rostliny rovněž potřebují ke svému růstu vláhu. Té se však již delší dobu polím na Chrudimsku příliš nedostává. „Vody je v krajině méně a dlouhodobé výhledy naznačují, že situace by se mohla zhoršovat. To by byla potíž nejen u nás, ale zejména na sousedním Pardubicku nebo i jinde v Polabí, kde obvykle převažují písčité půdy," dodala Vanda Rektorisová.