V Žamberku na infekčním se léčil loni, aniž by měl tuberkulozu. Skončil tam po bezradnosti lékařů s podezřením na ni.

„Teprve po půl dni jsem se dozvěděl, proč jsem vlastně na infekčním. Nejlepší je, že už po třech dnech se vědělo, že ji nemám, protože mi dělali vyšetření, ale byl jsem tam čtrnáct dní,“ sděluje bývalý pacient.

Identitu muže redakce zná, ale na jeho přání zachová anonymitu.

„Dvakrát jsem mohl jet domů, měl jsem strach, bál jsem se o rodinu, abych nenakazil sebe a je.“

S režimem oddělení ho prý nikdo neseznámil, přitom byl v přímém kontaktu s pacienty s TBC. „Ti mají nosit roušku, ale vysvětlete devadesátiletému chlapovi, že ji má nosit,“ říká muž.

A personál? „Když jsem na to upozornil, sestra mu roušku dala. A jinak? Personál sedí u kafíčka. Pohoda,“ říká a přidává další neuvěřitelný příběh: „Nastěhovali ke mně na pokoj chlapa s TBC, já to nevěděl, tak on se převlíkal, vykládal mi, pak za mnou přišli po dvou hodinách, že bych se měl odstěhovat, že pán má tuberu.“

Pacienti z infekčního oddělení mají vycházky po areálu, také tam by měli nosit roušku.

„Chlapi z infekčního, co měli jiné onemocnění, se sebrali a šli do hospody. A každý samozřejmě s cigárkem,“ přidává mladík.

Vedle toho všeho informace o údajných švábech na oddělení už zní jako maličkost.

„Na tom oddělení jsou hlavně staří, ležáci, mrtvoly, jsou tam lidi na ´dojetí´, já jsem mladý chlap, mohl jsem si stěžovat. Viděl jsem tam obrovskou bezmoc,“ uzavírá.

Vedení léčebny se k tvrzením nevyjádřilo. Ředitel je pryč a bude až v pondělí, zněla odpověď jeho sekretářky.

„Sdílný“ ale byl především primář Martin Dvořáček, kterého Deník žádal o informace o pacientovi, který zemřel na tuberkulózu.

„Informace nepodáváme,“ řekl a zavěsil telefon.