Pohádkový festival v Jičíně začíná až příští týden, na parkovišti u zimního stadionu, ale už od začátku září postupně roste vesnička maringotek. Světská rodina Janečkových na akci se svými kolotoči jezdí už 23 let, pravidelně ale se svou karavanou atrakcí objíždějí štace po celém severu a východu Čech. Jan a Eva Janečkovi pozvali reportérku Deníku do své útulné maringotky a přibližují tajemství kočovného života, kolotočářskou tradici, která se dědí po generace, i to, jak se jim před lety přímo na Pohádce narodil první syn.

Janečkovi vítají hosty na nablýskané sklápěcí verandě své maringotky. Napříč zaparkované pojízdné obydlí vytváří na parkovišti u jičínského zimního stadionu útulné zákoutí pro posezení u odpolední kávy.

„Tato stěna je výsuvná, když se přesouváme, zastrčí se i s gaučem dovnitř, abychom mohli na silnici. Támhle jsou dveře do koupelny, kde máme velkou vanu. Stůl, kuchyňská linka a naproti je dětský pokoj,” ukazuje Eva Janečková uprostřed dřevěného interiéru. Ani by se neřeklo, že stojí v maringotce. Moderní prostorné bydlení připomíná spíš zrekonstruovanou panelákovou garsonku. Museli si zde vybudovat domov, na cestách ze štace na štaci totiž tráví rodina půlku života.

Pohádkové dítě

Jan a Eva oba pochází z regionu. On se narodil v Jilemnici, ona v Turnově, oba do tradičních kolotočářských rodin. „Jsme takhle zvyklí odjakživa, kočovný život nám přijde normální, stejně jako vám život na jednom pevném místě. Ale člověk to musí mít rád, jinak se to dělat nedá,” říká hlava rodiny.

Janečkovi se pyšní největším pojízdným lunaparkem v Královéhradeckém kraji. Na severu a východě Čech každou sezónu navštíví přes dvacet různých poutí, festivalů, posvícení a porcinkulí. „Jsme velká rodina, jezdíme dohromady s mými bratry Karlem a Hynkem, jejich a mými syny. Dohromady je nás tak asi deset chlapů Janečkových,” vypočítává Jan.

close Tady do týdne vyroste lunapark. info Zdroj: Deník/Kateřina Chládková zoom_in Tady do týdne vyroste lunapark.

Právě jeho nejstarší, dnes už skoro 19letý syn Honza oslaví příští týden na festivalu Jičín - město pohádky narozeniny. „Jičín je pro nás srdcovka, rádi se sem vracíme a na festival máme za ty roky plno krásných vzpomínek. Tahle je asi nejhezčí. Byl to tehdy asi čtvrtek, uprostřed festivalu. Pamatuju se, že jsem měl zraněnou ruku a byl jsem s ní v nemocnici. Když jsem se vrátil domů a chtěl si odpočinout, nahlásila mi manželka, že asi rodí. A tak jsme do nemocnice jeli zpátky. Tehdy jsme se tomu se sestřičkou nasmáli,” vypráví pyšný táta.

Pětičlenná rodina funguje jako každá jiná. Ráno vstanou, žáci zamíří do školy, chlapi si jdou po své práci okolo kolotočů, ženy navaří, poklidí a zapojí se do přípravy a údržby atrakcí. Pak se lunapark otevře návštěvníkům, kolotoče se roztočí a až do večera se nezastaví.

Zámečník, automechanik, elektrikář i řidič z povolání

Na každé štaci většinou rodina stráví jeden až dva týdny. Děti mají zápisové sešity, se kterými se v úterý ráno přihlásí do předem domluvené školy, tam se celý týden učí, v pondělí se zase odhlásí a následující den nastoupí zase do nové třídy v jiném městě. „Je to pro ně takhle normální. Případné rozdíly ve vzdělání se vždy srovnají v zimním půl roce, který trávíme na své stálé adrese v rodinném domku v Praze. Jiné to je, když pak nastoupí na střední školu, to pak musí celý školní rok zůstat tam,” říká Janeček.

Vzdělání je prý zásadní. Kolotočář musí být ideálně vyučený zámečníkem, ale hodí se taky zkušenosti a výuční list automechanika nebo elektrikáře. A řidičák na kamion, který velké atrakce a maringotky stěhuje z místa na místo.

Jičín - město pohádky, rok 2022:

Po skončení sezóny v druhé polovině října se celý lunapark přesouvá na zimoviště. Ani tam ale práce nekončí. „Na podzim většinou odjedeme na dovolenou, letos si asi pojedeme odpočinout do Egypta. V zimě ale máme o zábavu postaráno. Všechny atrakce se musí zrevidovat, některé je potřeba rozebrat, vyčistit, seřídit a provést zátěžové zkoušky. Bezpečnost je na prvním místě a na sezónu musí být všechno v naprostém pořádku. A jakmile se na jaře udělá hezky, už nás to zase táhne na cestu,” vysvětluje Janeček.

Je potřeba také sledovat kolotočářské trendy. S tím účelem vyráži světští na obrovské veletrhy do Německa, aby měli přehled o novinkách na trhu a drželi krok. Z nejnovějších atrakcí mohou letos návštěvníci lunaparku vyzkoušet třeba 32 metrů vysoký italský kolotoč Bomber.

Čtvrtá generace

Inflace, která už více než rok trápí celou společnost, se nevyhnula ani kolotočářům. Letošní návštěvnost podle Janečka oproti předchozím rokům mírně klesla. „Je to asi tím, co se děje všude kolem. Lidé šetří. Snažíme se držet ceny na loňských hodnotách. Po sezóně to všechno vyúčtujeme a uvidíme, jak jsme na tom. A když tak se budeme muset trochu uskromnit,” říká představitel už čtvrté generace Janečkovců.

Každý kolotočář podle něj zažije momenty, kdy by se na kočovný život nejradši vykašlal a usadil se na jednom místě. Většinou jim to ale nedá, už po dvou týdnech na jednom místě je to táhne dál. Z toho důvodu prý i nejmladší kluci Janečkovi plánují zůstat v branži a rodinný podnik převzít. 

„Musíte to milovat. někdy je to hrozná dřina. Dva dny stavíte kolotoče, pak vám celý týden proprší a strávíte několik dní na promáčené louce, pak to vše musíte zase složit a jet dál. Ale stojí to za to,” dodává Jan.

Ke kočovnému způsobu života a tajemnému světu kolotočářů zůstávají někteří lidé stále nedůvěřiví. Podle Janečka se ale nejen v Jičíně setkávají většinou s vřelým přijetím místních. Díky tomu se stávají už tradiční součástí oblíbených akcí.