Pozvání do Chrudimi přijali přední české vědecké kapacity, aby ve středečním cyklu přednášek přiblížily postavu Jana Husa i jeho dílo a dnes jsou už od rána na programu přednášky popisující 15. století v Chrudimi a husitský odkaz v našem regionu.

Konferenci zahájil přední odborník na Jana Husa, profesor František Šmahel, rodák z Trhové Kamenice a bývalý student chrudimského gymnázia.

Rozdílné názory

Postavu Jana Husa vnímá každé období české historie jinak a vždy si jeho odkaz přizpůsobí aktuálním potřebám. „Socialistický režim si s ním nevěděl rady, prohlásil jej sice jedním z těch, kteří vytvářeli pokrokové tradice českých dějin, ale na druhou stranu to byl kněz.

Po roce 89 se kolo dějin otočilo a začala se měnit znaménka vpředu i vzadu. Hus se najednou zase ocitl v jakémsi vzduchoprázdnu, neboť byl příliš spojen s husitstvím, které bylo po umělecké stránce chudé a neobstálo v porovnání s dobou Karla IV.

Husův odkaz spočívá v jeho díle, které je ale do značné míry psáno latinsky a v té době nebylo plně přeloženo ani v překladu příliš čteno. Hus tak byl vnímán spíše přes jiné autory a filosofy jak jej popisovalo 16. století, národní obrození, Masaryk a podobně," říká František Šmahel.

Na otázku, jak bychom měli postavu Jana Husa a jeho odkaz vnímat dnes však kroutí hlavou: „Na to nemohu dát žádný návod. Naše společnost je různorodá a musíme respektovat pozitivní i kritické názory. Podle mě jsou důležité dva aspekty jeho života a díla Hus byl reformátorem českého jazyka, položil základy psaní diakritických znamének, i když nám v dnešní elektronické komunikaci už spíše překážejí.

Zadruhé, Hus ční jako metahistorická veličina proslulá svým bojem za pravdu a způsobem, jak se za ni dokázal postavit. Tím Hus přerůstá do evropských dějin," dodává František Šmahel.

Konferenci zahájil přednáškou profesor Petr Čornej, ve které shrnul husitství ve východních Čechách, a to od prvních výrazných projevů v roce 1415, kdy velká část východočeských šlechticů podepsala protestní list proti Husovu upálení. Východočeské husitství pak vrcholí Jiřím z Poděbrad a jeho korunovací českým králem.

Kapitulace města

Ani Chrudimsku se husitské bouře nevyhnuly. „Až na Hradec Králové byla většina měst ve východních Čechách katolická, proto je bylo třeba přesvědčit pro husitství vojenskou silou.

Hejtmanem v Chrudimi byl katolík Jan Městecký z Opočna, který dokonce několik husitů nechal na náměstí upálit. Když k městu přitáhl Jan Žižka s celou armádou, očekávalo se, že vezme Chrudim útokem, ale měšťané se poddali a Jan Městecký kapituloval. Po několika letech dokonce přešel na husitskou stranu," vysvětluje Petr Čornej.

Chrudimským měšťanům nelze kapitulaci vyčítat. Pohled na mohutné vojsko byl strašidelný a husity navíc předcházely zprávy o masakrech v Prachaticích, Berouně nebo Českém Brodu, kde se tamní obyvatelé nevzdali a útočníci jich stoky povraždili.