Leje jako z konve, přesto k chrudimských hasičům míří zástupy dětí v pláštěnkách ze všech okolních škol a školek. Čeká na ně skutečně pastva pro oči, neboť hasiči tu prezentují nejen techniku a vybavení pro boj s ohněm, ale nemine dvacet minut, aby se neuskutečnila nějaká ukázka naživo.

Jeden z hasičů například předvádí rychlost, s jakou se musí před výjezdem obléknout do „pracovního". Limit je dvě minuty. Profesionál skočí do bot, natahuje kalhoty, obléká kabát. „Třicet pět, třicet šest…" počítají děti ze ZŠ Dr. Malíka, ale nedostanou se ani na minutu a hasič už dopíná masku na helmu a je připraven vyrazit k požáru.

Venku na dvoře pak leží airbag vypreparovaný z volantu a k němu vedou dráty. Ozve se obrovská rána, jak jej hasiči odpálí, aby diváci viděli, co se stane, když automobil nabourá.

„Na Chrudimsku se během uplynulého roku stalo 348 nehod a hasiči likvidovali 184 požárů," nahlíží do statistiky mluvčí hasičů Vendula Horáková.

Nejčastěji vzplane oheň v pátek, nejméně hořelo naopak v neděli, přičemž nejkritičtějším obdobím je doba mezi 14. a 16. hodinou odpolední. Nejvíc nehod se podle Horákové stane v pondělí a neděle jsou opět nejklidnější. Řidič bourají nejčastěji mezi 9. a 10. hodinou odpoledne a pak od tří do čtyř odpoledne.

Na otázku, zda někdo chce být hasičem, zaznívá od dětí ze slatiňanské školky hlasité „Joooo!" a jedno tiché: „Já chci být fotbalistou." Třeba Lukášek Tichý se nechal slyšet, že by jako hasič chtěl zachraňovat lidi.