„Knoflík i jehla jsou realisticky vyvedené kopie skutečných předmětů v měřítku asi 1:150, které jsou v našem běžném sortimentu. Pro pokoření rekordu jsme je zvětšili,“ řekl majitel firmy latkobrani.cz Rudolf Náprstek. Ti, kteří se na vytvoření českého a posléze i světového rekordu podíleli, si původně mysleli, že obě díla stvoří za víkend, ovšem nakonec práce trvala více než 100 hodin.
Knoflík ve tvaru srdce je vytvořen z kartonu, polystyrenu a látek v růžové a bílé barvě. Na výšku má 285 centimetrů a svým rozměrem překonal současný světový rekord šesti žen z britského království o 65 centimetrů.
Jehla ze dřeva, která je natřená stříbrnou barvou, měří na výšku 294 centimetrů a překonala světový rekord z Indie o téměř půl metru. Lidé z latkobrani.cz to měli s vytvořením českého rekordu jednoduché, nikdo jiný v minulosti obří jehlu nezhotovil. Ale knoflík svého dosavadního rekordmana měl, a to od rodiny Klírovy z Rudoltic na Orlickoústecku, která před deseti lety vyrobila maxiknoflík z kartonů, papíru i ruliček od toaletního papíru. Jejich čtyřlístek měřil na výšku 1,64 metru.
Do Hlinska zavítal komisař České knihy rekordů David Rafaj, který si knoflíkové srdce a jehlu osobně změřil a potvrdil, že pokusy byly úspěšné. „Než budou zapsány do Guinessovy knihy rekordů, je třeba, aby se autoři zaregistrovali na oficiální anglické nebo americké webové stránce. Tam se dozví pravidla, my už můžeme na požádání doložit svědectví nebo certifikát,“ vysvětlil David Rafaj z agentury Dobrý den v Pelhřimově.
Hlinecký knoflík a jehla, kterými by nepohrdla ani obryně Stáňa z cimrmanovské hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký, jsou k vidění v sídle firmy latkobrani.cz v Družstevní ulici v Hlinsku.
„Lidé k nám chodí, chtějí se u světových rekordů vyfotografovat,“ potvrdil Rudolf Náprstek. Jeho příjmení je výstižné s ohledem na to, že jeho firma se zabývá prodejem látek a šicích potřeb. Připomíná také vlastence a propagátora ženské vzdělanosti Vojtěcha Náprstka, který v 19. století poprvé představil v Čechách šicí stroj. „Ne, nejsme příbuzní. Ale je pravda, že to příjmení se k mé profesi opravdu hodí,“ usmál se Rudolf Náprstek.
