Chrudimští zastupitelé udělili cenu Osobnost města Chrudim za rok 2014 v oblasti kultury Janu Stejskalovi, který celý svůj život zasvětil pedagogice, hudbě a literatuře.

Téměř dvacet let byl sbormistrem dětských pěveckých sborů v Seči a poté v Nasavrkách. Vedl také dětské sbory na Základní umělecké škole Chrudim a v ZŠ Dr. Peška. Jako hudebník spolupracoval i s chrudimskými ochotníky, pro něž psal písně i scénickou hudbu. Jako sólový zpěvák účinkoval na různých kulturních akcích, vernisážích i v kostelech.

Jan Stejskal je také velmi aktivním spisovatelem. Všechny vydané knihy doprovázejí jeho vlastní ilustrace. Jmenujme například Chrudimské příběhy v povídkách, kresbách a příslovích. V letech 2006, 2007 a 2008 získal 1. cenu v literární soutěži Poklady královských věnných měst.

Čtenářům Chrudimského deníku proto přinášíme rozhovor s tímto všestranně nadaným a přesto velmi skromným umělcem, který ve svých textech oživuje místní tradice a příběhy a dál s chutí píše a komponuje.

Na úvod mi dovolte takřka bulvární otázku, ale jaké to je být Osobností Chrudimi za rok 2014?

Mám z toho radost, že jsem byl takto oceněn. Vážím si toho.

Celý život jste spojil s literaturou, hudbou, uměním, to byl váš celoživotní cíl?

Když jsem maturoval, rozmýšlel jsem se, kam dál. Měl jsem zájem o konzervatoř a výtvarnou akademii, nakonec ale převážil zájem o učitelství.

Říkal jsem si, že hudbě a výtvarnému umění, případně i nějakému tomu psaní se budu moci věnovat při výkonu svého povolání.

A šlo to? Přeci jenom pedagogické povolání není úplně nejjednodušší, a když žáci zlobí, člověka to hodně vyčerpá.

Částečně ano, muselo se to nějak skloubit. Potíž je v tom, když člověk dělá mnoho věcí, tak nejsou tak zcela kvalitní, jako když je zcela zahloubaný do jednoho oboru. Byl jsem učitelem celý život. Učil jsem mnoho let v Seči, Nasavrkách a naposledy na Základní umělecké škole Chrudim.

Napsal jste už desítky písniček, povídek, muzikálů a podobně. Vzpomenete si však na své první vydané dílo?

Psal jsem písničky pro děti, protože jsem vedl dětské pěvecké soubory na školách, ale která byla první, to už si nevzpomenu, to už je dávno.

Někteří autoři mají chuť svá starší díla buď přepsat, nebo rovnou vyhodit. Máte občas podobné myšlenky?

Mám tu výhodu, že všechno brzo ztratím, musel bych dlouho hledat, abych to mohl posoudit. (smích)

Jaký máte oblíbený hudební žánr?

Rock a moderní žánry už mě moc nepřitahují. Přednost bych dal vážné hudbě, i když ty lehčí žánry jsem pěstoval i jako muzikant, ale postupně jsem přešel na klasiku.

Máte právě teď na stole něco rozepsaného, na co bychom se mohli brzy těšit?

Čekám, zda mi vyjdou dvě knížky. Bude to opět zaměřeno regionálně, jako všechna díla předchozí. Pro Základní uměleckou školu Chrudim jsem napsal 14 muzikálů hudbu i texty, občas i scénáře, třeba s Chrudimí spojený Šprýmař Kacafírek.

Čtrnáct muzikálů je úctyhodný počet, kde berete inspiraci na takové množství hudby a textu?

Společně s kolegyněmi něco vybereme, buď nějakou pohádku, něco jsem vymyslel sám. Hodně vybírám z literatury třeba Dobrodružství Toma Sawyera. S přáteli máme v Chrudimi pěvecké kvarteto a nyní jsme se vrátili ke starší myšlence, kdy jsme s kolegyněmi z hudební školy pořádali výchovné koncerty na téma Ctnosti a neřesti podle soch na Kuksu.

Když jsem se tam byl před lety podívat, obdivoval jsem Braunovo dílo, jak dokázal tyto nehmotné věci dostat do kamene. Napadlo mě převést tyto abstraktní věci do říše tónů. Nyní jsme vybrali to nejlepší a chceme pořad hrát po místních pečovatelských domech.

Sám jste si trochu nahrál na mou další otázku. Říkáte abstraktní ctnosti a neřesti, jak se převáděly do not?

Byť jsem to psal už před dvaceti lety, stále si myslím, že písně jsou velmi aktuální a mohou se dávat k dobru při jakékoliv příležitosti.

Když ještě zůstaneme u těch písniček, jak postupujete při jejich skládání? První je hudba nebo slovo?

Nejprve mě napadnou slova, na to se pokusím udělat melodii. Pak přemýšlím, jak to udělat, aby to mělo tu správnou náladu, kterou píseň potřebuje a doplňuji text.

Kolik hodin denně věnujete tvorbě? Jak jste na sebe přísný?

U mě to je velmi nepravidelné. Poslední dva roky jsem byl vážně nemocen, tak jsem rád, že jsem se z toho dostal. Postupně se k psaní opět vracím, ale je to různé jak mám čas, zda mě nebolí záda, když sedím ohnutý u počítače a podobně.

Kdybyste měl vybrat jedno dílo, pod kterým jste podepsaný, na co jste nejvíce pyšný?

Z knížek by to byly asi Příběhy a pověsti staré Chrudimě, které vyšly v pěkném knižním vydání. Mám tam i své ilustrace.