„Toto propojení přímo vyzývá k procházkám a poznávání. Proto jsme velice rádi, že právě v těchto prvních dubnových dnech začíná předprodej knihy Václava Větvičky Procházky Hamzovým arboretem, jejíž oficiální křest se bude konat dne 25. dubna v rámci tradičního jarního otevírání,“ říká Václav Volejník, ředitel Hamzovy léčebny a radní města Luže.

Jarní otvírání Hamzova parku a arboreta s Václavem Větvičkou je již tento čtvrtekZdroj: Hamzova léčebna LužeKniha Vás provede parkem a arboretem, a ať ho projdete „od jedničky k devatenáctce“, nebo půjdete „na přeskáčku“, jsme si zcela jisti, že na každém kroku objevíte něco zajímavého, krásného nebo neuvěřitelně vonného. Jistě dávno víte, že arboretum bylo založeno profesorem Hamzou jako přírodní podpůrný prostředek léčby. Ale možná Vám uniklo, že stejně tak, jako je jako léčebna unikátní svými rehabilitačními výsledky, tak i arboretum se během času stává věhlasným pro své dendrologické sbírky.

„Hamzovo arboretum, člen Unie Botanických zahrad ČR, vnikalo na půdorysu prvotního záměru zakladatele léčebny a v jeho pavilonové koncepci hrála vysoká zeleň primární roli – proto je dodnes kostrou arboreta stromové patro, nezřídka staré i 100 let. Nejméně do poloviny 20. století někdejší „mladé“, a v podstatě i různověké výsadby sehrály roli více etážové koncepce. Do toho před rokem 1989 zasahovaly i živelné dosadby, a dle tehdejší módy byly častokráte vysazovány tzv. zahuštěné výsadby u pat některých pavilonů. Takové výsadby ovšem po delším časovém úseku (10-25 let) ztrácí na své estetické hodnotě a stávají se neprostupným houštím. Staré stromové patro mezitím odrostlo (až na výjimky dosazovaných alejí a stromořadí) a je nejvyšší čas pomýšlet na tvorbu funkčního keřového podrostu; tím se nerozumí jen výsadby pod korunami stromů, ale i celkové řešení prostoru,“ vysvětluje Václav Větvička, odborný garant Hamzova parku a arboreta.

Okolí chrudimského vlakového a autobusového nádraží.
Před chrudimským nádražím se začne stavět v září

A dodává: „Po přijetí Hamzova arboreta do Unie Botanických zahrad ČR, které s sebou přináší další povinnosti v péči o zeleň, se zvýšil také důraz na rozšiřování druhové pestrosti.“

Návštěvníci se často vracejí

Návštěvníci se k nám často vrací - někteří v myšlenkách a vzpomínkách, jiní sem zajíždějí i s trochou zvědavosti, co v arboretu přibylo nového. To nové se týká zejména malých expozic, tzv. koutků“ a zahrádek (je o nich 5. kapitola v citované knize), k nimž právě v letošním jaru přibudou další: Expozice „Barevný svět listů“, expozice „Vřesoviště a vřesovištní rostliny“ a květinové oázy z hortenzií, rododendronů, bohyšek a kapradin.

Dlouhodobý koncert barev

Rostliny nemusejí být atraktivní jen tvarem a barvou květů. Každý dobře ví, co dokáže podzim s listnatými stromy a vydaří-li se tak, jako vloni, je po ruce dlouhodobý barevný koncert – nebo barevná paleta, za níž by se ohlédl kdejaký malíř – krajinář. Za zbarvení listů (nejen) jsou odpovědné plastidy v buňkách, chloroplasty a chromoplasty. Fotosyntézu „obstarávají“, lépe se jí účastní zelené listová barviva chlorofyly. Chloroplasty všech vyšších rostlin obsahují vždy chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy. Karotenoidy se dělí na karoteny a xantofyly, ergo barviva oranžová či žlutá (karoten byl isolován z mrkve, Daucus carota) Xantofyly jsou kyslíkaté deriváty karotenů – mají „na svědomí“ například červený míšek na semenech tisu. Nositeli bělavého, žlutého, červeného a modrého zbarvení květů jsou flavonoidy. Modifikovanými flavonoidy jsou antokynidiny a ty mají „na svědomí“ zbarvení růžové červené, modré ba i černé. Tato přírodní barviva jsou – vedle květů – obsažena v určité míře i v listech. Zahradníci si před dávnými časy ovšem všimli, že někdy se účast jmenovaných barev prosadí v listech i ve vegetační době. V případě javoru jasanolistého (Acer negundo cv. Aureum) se víc než zeleň listová prosadila barviva žlutá – a tak je tento javor celou sezonu „zlatožlutý“. Chlorofyl se někdy z buněk jakoby ztratil. Projeví se to tak, že najednou jsou na listech bělavé nebo žlutavé skvrny, jindy třeba jen špičky listů nebo jejich okraje. Rozpadne – li se jen chlorofyl, mohou být taková místa bělavá, jsou-li tam žlutá barviva, jsou žlutavá. Takovému jevu se říká panašování a uvedené rostliny jsou „pestrolisté“. I toho si zahradníci všimli, a tradují, třeba vegetativně, roubováním a p. tyto odchylky jako odrůdy, kultivary.

Ilustrační fotografie.
Jak se Bůh s ateistou sešel

K návštěvě zvou již tradiční akce, související s jarním otvíráním a podzimním zavíráním arboreta, často spojených s výsadbou nových stromů. Rádi bychom, aby pro Vás byla inspirací k návštěvě také naše nová kniha a další dvě novinky, které přináší letošní jaro. Tou první je možnost zakoupení registrované turistické známky No.2550 Hamzův park a arboretum a turistická nálepka No.2550 Hamzův park a arboretum.

Do arboreta zveme každého - v nedočkavém předjaří, slunném létě, později na podzim, v zasněžené zimě. Své o tom vědí zejména pacienti léčebny. A aby jim procházky nezevšedněly, máme poslední novinku - digitálního průvodce parkem. Mobilní aplikace Vás provede křížem krážem celým arboretem. A ať ho projdete „od jedničky k devatenáctce“, nebo půjdete „na přeskáčku“, jsme si zcela jisti, že na každém kroku objevíte… ale to jsme vlastně říkali už na začátku.

Jana Zavřelová